Již 17 let s vámi
226, 2015

Daňové zatížení práce - Zpracování mezd

Daňové zatížení práce 

V r. 2014 bylo průměrné daňové zatížení práce (svobodného bezdětného pracovníka s průměrnou mzdou) v OECD 36%. Nejvyšší byla zátěž v Belgii (55,6%), Rakousku (49,4%), Německu (49,3%) a Maďarsku (49%), nejnižší naopak v Chile (7%), na Novém Zélandu (17,2%) a v Mexiku (19,4%). Česká republika obsazuje se 42,6% osmou nejvyšší příčku z 34 zemí OECD. Přes polovinu této zátěže přitom tvoří odvody zaměstnavatelů na sociální a zdravotní pojištění.

Zpracování mezd

je u nás na denním pořádku. Paní Nádeníčková je tím správným člověkem na svém místě. Její specializace jsou mzdy, potažmo personalistika, kdy hlídá správné právní podklady, aby případné kontrola našla vše v pořádku.

Používáme ke své práci sofistikované programy na mzdy, jako je Pamica od společnosti Stromware.

Abychom mohli zpracovávat mzdy správně, pravidelně absolvujeme školení, jak na legislativu, tak program Pamica. 

Máme nastaveny převodní můstky mezi programy, automatické členění pro reporty na jednotlivé střediska, oddělení, obchodník, atd..

163, 2015

Povinnost oznámit skutečné sídlo

Pokud se liší vaše adresa zapsaná ve veřejném rejstříku od skutečného místa, ze kterého podnikáte, měli byste to ohlásit finanční správě. V opačném případě vám hrozí sankce, rozhodnutí o nespolehlivosti či dokonce zrušení registrace k DPH.

Skutečné sídlo osoby povinné k dani se může lišit od údaje formálně zapsaného do veřejných rejstříků (obdobně např. i u fyzické osoby, pokud má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, kde skutečně podniká), ze kterého se vychází při určení místní příslušnosti dle § 13 daňového řádu či § 429 odst. 1 nového občanského zákoníku.

Pokud se formálně zapsané (hlášené) sídlo osoby povinné k dani liší od sídla skutečného, má tato osoba povinnost nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně registračních údajů (elektronické podání je dostupné na Daňovém portále).

Aktuálně se tato povinnost týká především plátců zaregistrovaných do 31. 12. 2014. Plátci registrovaní po 1. 1. 2015 údaj ohledně skutečného sídla povinně uvádí v rámci registračního řízení na Přihlášce k registraci k DPH (tato obsahuje kromě položky formálního sídla subjektu i položku pro nahlášení sídla skutečného – ve smyslu zákona o DPH, pokud se toto liší od sídla formálního).

Definice skutečného sídla

Registrační údaj „skutečné sídlo“ osoby povinné k dani vychází z definice sídla osoby povinné k dani, vymezené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.). Je to adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení, popřípadě místo, kde se schází její vedení.

V případě, že fyzická osoba nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o DPH). V daném kontextu zákona o DPH se tedy „skutečným sídlem“ rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z nařízení Rady č. 282/2011/EU, které mimo další stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Osoba povinná k dani by měla být ve svém sídle pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňovat výkon zákonných pravomocí (tj. např. odpovídající reakce na výzvy správce daně, umožnění průběhu daňové kontroly a požadovaných šetření včetně dostupnosti záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani, buď dílčí, nebo jako celku apod.).

Jaké jsou postihy za nenahlášení skutečného sídla?

V případě nenahlášení skutečného sídla osoby povinné k dani nebo neoznámení jeho změny může správce daně přistoupit k uložení sankce za porušení povinností při správě daní, a to až do výše 500 000 Kč. Nebo v případě plátce DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti podle § 106a zákona o DPH, či přistoupit k samotnému zrušení registrace k DPH podle § 106 odst. 2 zákona o DPH.

Uvedené platí zejména v případech, pokud nenahlášení skutečného sídla (pokud se toto liší od sídla formálně zapsaného) osoby povinné k dani vede k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně.


Zdroj: www.portal.pohoda.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
132, 2015

Příspěvek na vzdělávání zaměstnanců i OSVČ je dostupnější

U projektu na podporu vzdělávání zaměstnanců se změnily podmínky a na příspěvek dosáhne více firem. Zaměstnavatelé mohou dostat finanční příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců, OSVČ bez zaměstnanců na vzdělávací aktivity.

Finanční příspěvky na zvyšování odborných znalostí a dovedností svých zaměstnanců mohou získat zaměstnavatelé díky projektu Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců (dále jen „POVZ“). Začátkem února se u něj významně změnily podmínky a na příspěvek tak nově dosáhne více firem.

Cílem projektu, který probíhá již od prosince 2013, je podpora zaměstnavatelů nebo OSVČ, kterým se podařilo překonat hospodářskou krizi a kteří v současné době mají potenciál k rozvoji a prosperitě podniku, tedy k získávání nových zakázek či rozšiřování výrobních nebo obchodních aktivit.

O finanční příspěvek mohou zaměstnavatelé žádat za předpokladu růstu obratu podniku nebo dočasného mírného poklesu. Podporu mohou získat zájemci, jejichž meziroční pokles tržeb nepřesáhne 15 % (původně to bylo 5 %).

Další významnou změnou projektu POVZ je prodloužení délky jeho realizace o tři měsíce. Zaměstnavatelé si budou moci lépe rozvrhnout a naplánovat harmonogram vzdělávacích aktivit. Samotné vzdělávání zaměstnanců skončí nejpozději v září 2015. Do projektu se budou moci zapojit také ti, kteří nesplňovali původně nastavená pravidla.

Žádosti o příspěvek směřujte na úřad práce

Realizace projektu probíhá ve spolupráci s úřadem práce. O přiznání příspěvku a jeho výši rozhodují jeho krajské pobočky. Žádosti je třeba podat písemně na příslušná kontaktní pracoviště dle místa výkonu práce (nikoli podle sídla podniku). Zaměstnavatelé mohou v projektu získat:

  • úhradu nákladů na vzdělávací aktivity až do částky, kterou proplatili vzdělávacímu zařízení, a
  • příspěvek na mzdové náklady či náhradu mzdy školícího se zaměstnance, a to až do výše 27 600 Kč měsíčně. Pro výpočet maximálního mzdového příspěvku za hodinu se vychází z minimální hodinové mzdy a činí 165 Kč při stanovené týdenní pracovní době (dle § 79 a § 80 zákoníku práce), v případě zkráceného pracovního úvazku (dle § 80 zákoníku práce) se maximální výše měsíčního příspěvku poměrně krátí. Příspěvek na mzdu se navíc sčítá, pokud je zaměstnanec navržen na více vzdělávacích aktivit v měsíci.

Zaměstnavatel může čerpat maximálně 500 000 Kč měsíčně (tj. celkem za mzdové náklady i vzdělávací aktivitu). Žádosti je nutné předkládat v dostatečném časovém předstihu (nejméně čtyři až šest týdnů před zahájením vzdělávání). 

Při posuzování žádostí se bere mimo jiné v potaz, jestli poskytnutá podpora pomůže zlepšit situaci na konkrétním trhu práce, nebo zda bude mít vzdělání pozitivní dopad na podnik i samotného zaměstnance.

Zaměstnavatelé tedy v rámci projektu obdrží finanční příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich účasti na vzdělávání.

U OSVČ bez zaměstnanců bude příspěvek poskytnut pouze na vzdělávací aktivity.

Zájem o účast v projektu je značný. K 31. 12. 2014 se jej účastnilo 20 196 zaměstnanců z téměř tisícovky firem. Nejčastěji si zaměstnanci doplňují znalosti cizích jazyků nebo navštěvují odborně zaměřené kurzy (např. pro svářeče, obsluhu CNC strojů apod.).

Podrobnější informace o projektu naleznete na webových stránkách úřadu práce.


Zdroj: www.portal.pohoda.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
201, 2015

Povinná elektronická komunikace se rozšířila

S účinností od 1. ledna 2015 platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání učinit pouze elektronicky - datovou zprávou:

  • přihlášky k registraci
  • oznámení o změně registračních údajů
  • řádné daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání
  • hlášení a vyúčtování

Tato datová zpráva musí být ve správcem daně stanoveném formátu a struktuře a musí být odeslaná nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (dostupné na internetových stránkách finanční správy), a to s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky nebo podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. Další možností je odeslání prostřednictvím datové schránky. Všechny tyto způsoby jsou přípustné.

Za nedodržení povinné elektronické formy u podání, jejichž Seznam je zveřejněn na internetu finanční správy na úředních deskách finančních úřadů, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do 50 000 Kč.

Podrobnější informace, zejména k formátu a struktuře datové zprávy, jsou dostupné na internetových stránkách finanční správy na  www.financnisprava.cz.

Stávající okruh subjektů, povinných komunikovat s finanční správou elektronicky, se tím rozšíří. Například od počátku roku 2014 povinně elektronicky podávají svá daňová přiznání, dodatečná daňová přiznání a hlášení včetně příloh, přihlášky k registraci a oznámení o změně registračních údajů, všichni plátci DPH. Výjimku tvoří pouze plátci DPH – fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

Povinná elektronická komunikace se správcem daně se vztahuje mimo jiné také na všechny plátce DPH bez rozdílu, pokud jde o podání Výpisu z evidence pro daňové účely v režimu přenesení daňové povinnosti, tzv. reverse charge a souhrnného hlášení.

Zdroj: Finanční správa

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek