Již 17 let s vámi
258, 2014

Zálohová povinnost na dani z příjmů

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v ustanovení § 38a , které řeší námi zkoumanou problematiku, zmiňuje některé pojmy, jejichž znalost je pro pochopení nezbytná. Jedná se o tyto pojmy:

- záloha – povinná platba na daň, kterou musí daňový poplatník platit v průběhu zálohového období a to v situaci, kdy ještě není známá skutečná výše daně; zálohy se po skončení zdaňovacího období započítávají na úhradu skutečné výše daně,

- poslední známá daňová povinnost – částka daně, kterou si poplatník sám vypočítal v daňovém přiznání nebo kterou stanovil správce daně,

- zdaňovací období fyzických osob – je to vždy kalendářní rok,

- zdaňovací období právnických osob – nejčastěji se jedná o kalendářní rok či hospodářský rok (období 12 měsíců po sobě jdoucích, které začíná jiným měsícem než je leden),

- zálohové období – jedná se o časový úsek mezi dvěma lhůtami pro podání řádného daňového přiznání (např. od 3.4.2013 do 1.4.2014)

Pro stanovení výše a periodicity záloh na dani z příjmů je rozhodující veličinou poslední známá daňová povinnost.

Zálohová povinnost se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti následovně:

1. Poslední daňová povinnost 0 – 30 000 Kč

Pokud poslední daňová povinnost nepřesáhne 30 000 Kč, zálohová povinnost nevzniká, daňový subjekt nemá povinnost platit zálohy. Dalšími subjekty, které neplatí zálohy, a to bez ohledu na výši poslední známé daňové povinnosti jsou obce a kraje.

2. Poslední daňová povinnost 30 001 – 150 000 Kč

Výše zálohy činí 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

3. Poslední daňová povinnost přesáhne 150 000 Kč

Záloha činí 1⁄4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího, druhá do 15. dne šestého, třetí do 15. dne devátého a čtvrtá do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Fyzické osoby pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.

Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy, splatné v jeho průběhu, započítají na úhradu skutečné výše daně. Pokud dojde k prodlení s placením, na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Poplatník, u kterého činí dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků alespoň 50 % z celkového základu daně, nemá povinnost platit zálohy. Pokud tento podíl je v rozmezí 15 % až 49,9 % platí zálohy v poloviční výši. Při podílu menším než 15 % platí zálohy v plné výši.

Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12. Tato povinnost se týká pouze právnických osob, pro fyzické osoby není stanovena.

ZDP dále stanoví, že pokud dojde ke změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období, zálohy do té doby splatné se nemění. Pokud poplatník ukončil svoji činnost, není dále povinen platit zálohy. Samozřejmostí je povinnost ukončení činnosti oznámit správci daně.

Zdroj: Cígler SOFTWARE, a.s.


Zajímá Vás konkrétní otázka? Napište nám: info@jaspar.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
287, 2014

Rozvaha a výkaz zisku a ztráty

Pokud byly řádně provedeny všechny uzávěrkové operace, je dalším krokem sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty a přílohy. Vzhledem k tomu, že příloha k účetní závěrce je taxativně poměrně přesně vymezena, tak následují nejčastější chyby u výkazů:

1. Správné vykázání majetku a závazků z hlediska času – tj. z hlediska jejich krátkodobosti či dlouhodobosti. Z pohledu účetní závěrky je nutné rozlišit jednotlivé složky dle dlouhodobosti případně krátkodobosti. Obecným kritériem je pak časový úsek 1 roku, tj. u pohledávek a závazků, zda jsou splatné za déle než 1 rok. Velký pozor je nutno si dát také na postupné splácení – tj. ty částky, které jsou dlouhodobé, se musí vykazovat na zvláštních řádcích v rozvaze (např. časté u pozastávek, splátkových kalendářů u úvěru atd.).

Nejčastější chybou je z naší praxe situace, kdy je u faktury vystavené dvojí splatnost (např. typicky z důvodu pozastávek), datum splatnosti je navedeno pouze jedno – tj. dřívější a pohledávky jsou pak vykazovány zkresleně jako krátkodobé, zatímco mají být vykázány jako dlouhodobé a účetní jednotka má práva inkasovat je až po více jak 1 roku po datu účetní závěrky.

2. Variantou může také být situace, kdy splatnost není určena, splatnost je „na požádání“, atp., pokud splatnost skutečně není přesně určena, může nastat kdykoliv, proto se jedná o krátkodobé aktivum, případně pasivum. Typickou chybou v praxi pak bývá vykázání závazků jako dlouhodobých v situaci, kdy splatnost není písemně (například smlouvou) ujednána.

3. Velmi důležité je především u holdingového uspořádání společností správné vykázání pohledávek a závazků z hlediska kritéria ovládání; vykazují se jak vztahy k ovládaným, tak vztahy k ovládajícím společnostem, ale také vztahy mezi osobami ovládanými stejnou osobou). Zejména jde o účtové skupiny 35, 36 a účty 066, 067. Chybou tedy bývá na základě výše uvedených pravidel typicky to, že pokud společnost A ovládá 100% společnost B a současně stejně tak společnost C, tak poté pokud sestavuje účetní závěrku společnost B, mající závazek z titulu úvěru za společností C, nevykáže tento závazek jako závazek v rámci holdingu, ale jako standardní obchodní závazek.

4. Dlouhodobé úvěry a půjčky pohledávkové - jsou vykazovány ve třídě 0 – častou chybou je jejich vykázání v oběžných aktivech rozvahy.

5. Problémy činí účetním jednotkám také vykazování „záporných pohledávek“ či „záporných závazků“ – tj. pokud např. účet 378 – Jiné pohledávky má zůstatek záporný, byť je svojí podstatou aktivní je správné vykázat ho v pasivech.

6. Chybou bývá také kompenzace pohledávek a závazků daňových a jejich kumulativní vykázání. Tj. například jde o situaci, kdy jsou pouze dva daňové účty, a to 343 – Daň z přidané hodnoty ve výši Kč 1 mil. a 341 – Daň z příjmů právnických osob ve výši Kč – 2 mil. Tyto dva zůstatky je nutno od sebe oddělit a vykázat pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty a závazek z titulu daně z příjmů právnických osob.

7. Velmi častou chybou také bývá nedostatečná analýza účtu 314 – Poskytnuté zálohy – obvykle jsou součástí zůstatku tohoto účtu také zálohy na zásoby nebo na dlouhodobý majetek, které se vykazují na speciálních účtech ve třídě 1, resp. 0.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor


Zajímá Vás konkrétní otázka? Napište nám: info@jaspar.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
306, 2014

Logické vazby a křížové kontroly

V následujících bodech uvádím nejpraktičtější kontroly a vazby, které je vhodné si položit při uzávěrkových pracích:

  • má korunová pokladna zůstatek v celých korunách?,
  • souhlasí zůstatky na pokladnách na pokladní knihy a zůstatky v bance na poslední bankovní výpis roku?,
  • mají účty 261 – Peníze na cestě, 395 – Vnitřní zúčtovací účet, případně další účty vnitřního zúčtování zůstatek Kč 0,-? Pokud zůstatek mají – je tento zůstatek relevantně doložen?,
  • mají účty 111 – Pořízení materiálu, 131 – Pořízení zboží zůstatek k rozvahovému dni Kč 0,-?,
  • souhlasí zůstatky na účtech 112 - Materiál, 132 – Zboží a dalších účtů zásob na stav zásob ve skladové evidenci k rozvahovému dni a se skutečným stavem na konci roku - tj. s fyzickou inventurou?,


Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor


Zajímá Vás konkrétní otázka? Napište nám: info@jaspar.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
26, 2014

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY SYSTÉMU ÚČETNICTVÍ A UZÁVĚRKOVÝCH OPERACÍ

e) Dlouhodobý majetek

a. Účetní jednotka nezařadí v souladu s účetními předpisy do data účetní závěrky dlouhodobý majetek – ten je tak poté nesprávně vykazován ve skupině 04 a z důvodu neodepisování jsou pak nadhodnocena aktiva společnosti a podhodnoceny náklady.

b. Účetní jednotka odepisuje tento majetek stejně daňově i účetně (pokud pominu drobný majetek, u kterého toto možné je) – dopadem je pak nesprávné vyčíslení nákladů v daném období, porušení akruálního principu a nesplnění věrného a poctivého obrazu účetnictví. Účetní odpisy je nutno stanovit obecně na základě odhadu doby životnosti a ve většině případů je tato doba odlišná od doby odepisování daňového.

c. Z nesprávnosti uvedené v bodu b) pak rezultuje také dopad do odložené daně – zvlášť v situaci, kdy vychází odložený daňový závazek, o kterém je povinnost účtovat, jde o zásadní chybu v účetní závěrce.

f) Nedokončená výroba

Nedokončená výroba je výrazným nástrojem akruálního principu, věrného zobrazení skutečnosti a také nástrojem daňovým. V praxi se setkáváme s těmito nejčastějšími chybami:

a. nedokončená výroba je účtována pouze k rozvahovému dni – aby účetnictví mělo vypovídající schopnost, je nutno dodržet měsíční periodu účtování (pokud existují zakázky, u nichž jejich výrobní cyklus přesahuje jeden měsíc),

b. častým omylem je skutečnost, že nedokončená výroba vzniká pouze ve výrobním procesu, opak je ale pravdou – nedokončená výroba vzniká i při poskytování služeb (např. opravy, projektování, poradenství atp.),

c. dále jde také o nesprávné oceňování nedokončené výroby – oporou je § 49 Vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění, kde jsou uvedeny úrovně nákladů, na kterých by měla být nedokončená výroba oceněna. Obecným principem je skutečnost, že pro delší cyklus se zahrnuje více nákladových položek, naopak pro kratší méně,

d. chybějící úprava oceňování ve vnitropodnikové směrnici - vzhledem k tomu, že vymezení nákladů zmíněné v bodu c) je poměrně obecné, je nezbytné v této směrnice vymezit, o jakou výrobu v dané účetní jednotce jde a dle toho uvést kalkulační vzorec, kterým bude nedokončená výroba oceňována.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek