Aktuální daňová zátěž OSVČ (sociální, zdravotní, DPFO) a aktuální možnosti ohledně paušálů

Aktuální daňová zátěž OSVČ | Current tax burden on self-employed persons | Aktuelle Steuerbelastung für Selbstständige

Od roku 2024 se díky konsolidačnímu balíčku objevily změny související s důchodovou reformou. Tyto změny spolu se zvýšením průměrné mzdy mají dopad také na sociální pojištění OSVČ. Zdravotní pojištění se výraznějších změn nedočkalo. Změnily se však podmínky pro paušální daň.

 

Sociální pojištění

Na výpočet minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění má vliv zvýšení průměrné mzdy, která je od ledna 2024 stanovena na 43 967 Kč. Změnila se výše minimálního ročního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Ten se zvýšil z původních 50 % na 55 % daňového základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro hlavní činnost se z původních 25 % průměrné mzdy zvýší až na 40 %, a to následovně:

  • v roce 2024 na 30 %, 
  • v roce 2025 na 35 % 
  • a v roce 2026 na 40 % průměrné mzdy.
 

Nové skupiny OSVČ

Vznikly dvě skupiny OSVČ, a to stávající a nové. Nová OSVČ je taková, která nově vznikla, a která zároveň v uplynulých dvaceti letech nevykonávala samostatnou činnost. Jedná se o podporu začínajícím podnikatelům. Podpora je na dobu prvních tří kalendářních let od zahájení podnikání. U těchto podnikatelů je minimální vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy.

Stávající OSVČ vykonávající hlavní činnost má vyměřovací základ nejméně 30 % průměrné mzdy, tedy 13 191 Kč. U nové OSVČ vykonávající hlavní činnost je to 25 % průměrné mzdy, tedy 10 992 Kč. U vedlejší činnosti se jedná o 11 % z průměrné mzdy, tedy záloha na pojistné činí 1 413 Kč.

Minimální záloha na pojistné pro hlavní činnost je tedy:

  • U stávajících OSVČ 29,2 % z částky 13 191 Kč = 3 852 Kč. 
  • U nově vzniklých OSVČ 29,2 % z částky 10 992 Kč = 3 210 Kč.

29,2 % se skládá z 28 % důchodového pojištění a 1,2 % pojistného na státní politiku.

Pokud zmiňujeme minimální vyměřovací základ, je zapotřebí také uvést maximální vyměřovací základ, a to 48násobek průměrné mzdy, tedy 48 × 43 967 Kč = 2 110 416 Kč pro rok 2024.

 

Zdravotní pojištění

Minimálním vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění OSVČ se rozumí 12násobek 50 % průměrné mzdy. Měsíční minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění v roce 2024 je 50 % z 43 967 Kč = 21 983,50 Kč. Minimální měsíční pojistné (výše zálohy) je 13,5 % z částky 21 983,50 Kč = 2 968 Kč.

 

Výsledné výše minimálních záloh pro rok 2024

Pokud bychom tedy shrnuli zálohy, které je OSVČ povinna platit od roku 2024, jsou následující:

  • Minimální záloha na sociální pojištění (SP) OSVČ hlavní činnost: 3 852 Kč (u nově vzniklých OSVČ: 3 210 Kč);
  • Minimální záloha na sociální pojištění (SP) OSVČ vedlejší činnost: 1 413 Kč;
  • Minimální záloha na zdravotní pojištění (ZP): 2 968 Kč.

Kromě sociálního a zdravotního pojištění musí podnikatelé platit i daň z příjmu, která je ve výši 15 % ze základu daně. Základ daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji, v případě podvojného účetnictví mezi náklady a výnosy.

 

Režim paušální daně

Pro podnikatele, kteří nechtějí mít administrativní zátěž s podáváním daňového přiznání a chtějí odvody na daň, sociální a zdravotní pojištění platit v jedné částce, existuje možnost využít paušální daň. Znamená to, že v jedné měsíční záloze platí zálohu na daň z příjmu a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Po skončení kalendářního roku nemusí podnikatel v režimu paušální daně podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob ani přehledy OSVČ na sociální a zdravotní pojišťovny. Výsledná daňová zátěž pro podnikatele včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění tedy odpovídá 12násobku pevně stanovených měsíčních částek.

 

Kdo může využít režim paušální daně

V režimu paušální daně však může být pouze fyzická osoba, která:

  • Je podnikatelem OSVČ.
  • Je neplátce DPH.
  • Za předchozí kalendářní rok její příjmy nepřekročily 2 miliony Kč.
  • Nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti.
  • Není zároveň zaměstnaná.
  • Nesmí mít jiné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů zdaněných srážkovou daní nebo příjmů z jiných činností, které podléhají zdanění, přičemž tyto příjmy nesmí překročit 50 tisíc Kč za rok
 

Jak postupovat, chcete-li režim paušální daně využít

Pokud k 1. lednu daného roku splňujete podmínky pro vstup do režimu paušální daně, je zapotřebí do 10. ledna příslušného roku podat elektronicky formulář „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“.

Existují tři pásma paušálního režimu definovaná § 2a zákona o dani z příjmů:

  • 1. pásmo je určeno pro tyto skupiny podnikatelů (fyzické osoby) s příjmy ze samostatné činnosti:
    • do 1 000 000 Kč ročně bez ohledu na obor podnikání;
    • do 1 500 000 Kč ročně, pokud alespoň 75 % příjmů představují příjmy z oborů podnikání, k nimž lze použít výdajový paušál 80 % nebo 60 %;
    • do 2 000 000 Kč ročně, pokud alespoň 75 % příjmů představují příjmy z oborů podnikání, k nimž lze použít výdajový paušál 80 %;
  • 2. pásmo je určeno pro tyto skupiny podnikatelů (fyzické osoby) s příjmy ze samostatné činnosti:
    • do 1 500 000 Kč ročně bez ohledu na obor podnikání;
    • do 2 000 000 Kč ročně, pokud alespoň 75 % příjmů tvoří příjmy z oborů podnikání, k nimž lze použít výdajový paušál 80 % nebo 60 %;
  • 3. pásmo je určeno pro tyto skupiny podnikatelů (fyzické osoby) s příjmy ze samostatné činnosti:
    • do 2 000 000 Kč ročně bez ohledu na obor samostatné činnosti.

Pro rok 2024 platí, že měsíční zálohy pro jednotlivá pásma jsou:

Pásmo Záloha na daň z příjmů Záloha na SP Záloha na ZP Celkem
1. pásmo 100 Kč 4 430 Kč 2 968 Kč 7 498 Kč
2. pásmo 4 963 Kč 8 191 Kč 3 591 Kč 16 745 Kč
3. pásmo 9 320 Kč 12 527 Kč 5 292 Kč 27 139 Kč
Tabulka ukazuje celkové roční zatížení paušální daní pro poplatníky v režimu paušální daně.
 

Povinnosti pro podnikatele v režimu paušální daně

Na závěr je třeba zmínit povinnost pro podnikatele v režimu paušální daně: musí evidovat vše, čím prokáže splnění podmínek pro uplatnění tohoto režimu pro stanovení svých daňových a odvodových (SP a ZP) povinností

Například:

  • zda nepřekročil limit na příjmy ve výši 2 miliony Kč; 
  • zda nepřekračuje zdanitelnými příjmy z ostatních druhů příjmů (vyjma samostatné a závislé činnosti) hranici 50 000 Kč ročně apod.

Ustanovení § 7a odst. 8 ZDP podnikateli přímo nařizuje vedení evidence příjmů ze samostatné činnosti v členění podle příslušných výdajových paušálů, aby bylo možné ověřit, zda splňuje podmínky zvoleného pásma paušální daně.

Nejnovější články

Udělejte první krok a ozvěte se

Napište nám

info@jaspar.cz

Zavolejte

605 202 525