26, 2014

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY SYSTÉMU ÚČETNICTVÍ A UZÁVĚRKOVÝCH OPERACÍ

e) Dlouhodobý majetek

a. Účetní jednotka nezařadí v souladu s účetními předpisy do data účetní závěrky dlouhodobý majetek – ten je tak poté nesprávně vykazován ve skupině 04 a z důvodu neodepisování jsou pak nadhodnocena aktiva společnosti a podhodnoceny náklady.

b. Účetní jednotka odepisuje tento majetek stejně daňově i účetně (pokud pominu drobný majetek, u kterého toto možné je) – dopadem je pak nesprávné vyčíslení nákladů v daném období, porušení akruálního principu a nesplnění věrného a poctivého obrazu účetnictví. Účetní odpisy je nutno stanovit obecně na základě odhadu doby životnosti a ve většině případů je tato doba odlišná od doby odepisování daňového.

c. Z nesprávnosti uvedené v bodu b) pak rezultuje také dopad do odložené daně – zvlášť v situaci, kdy vychází odložený daňový závazek, o kterém je povinnost účtovat, jde o zásadní chybu v účetní závěrce.

f) Nedokončená výroba

Nedokončená výroba je výrazným nástrojem akruálního principu, věrného zobrazení skutečnosti a také nástrojem daňovým. V praxi se setkáváme s těmito nejčastějšími chybami:

a. nedokončená výroba je účtována pouze k rozvahovému dni – aby účetnictví mělo vypovídající schopnost, je nutno dodržet měsíční periodu účtování (pokud existují zakázky, u nichž jejich výrobní cyklus přesahuje jeden měsíc),

b. častým omylem je skutečnost, že nedokončená výroba vzniká pouze ve výrobním procesu, opak je ale pravdou – nedokončená výroba vzniká i při poskytování služeb (např. opravy, projektování, poradenství atp.),

c. dále jde také o nesprávné oceňování nedokončené výroby – oporou je § 49 Vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění, kde jsou uvedeny úrovně nákladů, na kterých by měla být nedokončená výroba oceněna. Obecným principem je skutečnost, že pro delší cyklus se zahrnuje více nákladových položek, naopak pro kratší méně,

d. chybějící úprava oceňování ve vnitropodnikové směrnici - vzhledem k tomu, že vymezení nákladů zmíněné v bodu c) je poměrně obecné, je nezbytné v této směrnice vymezit, o jakou výrobu v dané účetní jednotce jde a dle toho uvést kalkulační vzorec, kterým bude nedokončená výroba oceňována.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
55, 2014

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY SYSTÉMU ÚČETNICTVÍ A UZÁVĚRKOVÝCH OPERACÍ

c) Pohledávky

1. Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny pouze z daňových důvodů a v účetnictví chybí náklady z titulu hůře dobytných pohledávek nad rámec daňových opravných položek z účetního pohledu a aplikovaného principu opatrnosti, čímž je zkreslen (nadhodnocen) hospodářský výsledek účetní jednotky (s možným dopadem na testy týkající se výplaty dividend dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění, dále tzv. podkapitalizace dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, atp.).

2.Opravné položky k již k vypořádaným pohledávkám (např. uhrazením, zápočtem atd.) nebyly rozpuštěny.

3. Při pouhé změně kurzu, kdy nedošlo ke změně nominální hodnoty nesplacené pohledávky v cizí měně od minulého rozvahového dne, se vzniklý rozdíl spojený s přeceněním opravných položek k pohledávkám nesprávně účtuje na účty 563 - Kurzové ztráty či 663 – Kurzové zisky, namísto skupiny 55.

d) Zásoby

1.Nejsou vytvořeny opravné položky k zásobám v dostatečné míře, přestože jejich hodnota v účetnictví je vyšší než hodnota prodejní mínus prodejní náklady – dopadem je pak nadhodnocení hospodářského výsledku s výše uvedenými dopady (typicky jde o bezobrátkové nebo poškozené zásoby, zásoby po datu expirace atp.).

2. Související chybou pak bývají v návaznosti na bod a) chybějící úvahy týkající se odložené daně z příjmů a jejího případného zaúčtování.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
74, 2014

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY SYSTÉMU ÚČETNICTVÍ A UZÁVĚRKOVÝCH OPERACÍ

b) Provedení inventarizace

Inventarizaci, jako proces popsaný v účetních právních předpisech je možné z pohledu častých chyb rozdělit na dvě skupiny – fyzickou a dokladovou.

i. Fyzická inventarizace

1. Především u nově auditovaných účetních jednotek se setkávám s faktickým neprovedením povinné fyzické inventarizace (dlouhodobého majetku, zásob a pokladny) – tj. dochází k nenaplnění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

2. Tato skutečnost pak znamená nevyčíslení možných inventarizačních rozdílů a jejich neproúčtování – čímž pak dochází nejčastěji ke zkreslení hodnoty aktiv, pasiv, nákladů a výnosů se všemi souvisejícími dopady – testy na výplatu dividend a podílů na zisku, daňová rizika z titulu nezaúčtovaných přebytků ve výnosech, atp.

3. Fyzická inventarizace je provedena pouze formálně, a to za několik let po sobě a typickým znakem je to, že nevzniknou žádné inventurní rozdíly po několik období, dopady jsou v daných letech stejné, jako je uvedeno v předchozím bodu.

4. Fyzickou inventuru provádí pouze osoba hmotně zainteresovaná na stavu zásob; inventarizační komise tím pádem není nezávislá a může mít tendenci skrývat zjištěné odchylky reality od účetního stavu.

ii. Dokladová inventarizace

1. Dokladové inventury účtů obsahují pouze inventarizační zápis a nejsou doloženy patřičnými přílohami (saldo, výpis z účtu, výpis z katastru nemovitostí, zápis z fyzické inventury, výčetka pokladní hotovosti, atp.).

2. Na základě této skutečnosti je pak výrazně snížena průkaznost inventur a nejsou identifikovány inventurní rozdíly a chyby v zůstatcích, které jsou pak přenášeny do dalších let.

3. Důsledkem jsou tak pak chyby v účetnictví, zpomalení auditu, horší pozice při dokládání dokumentů finančnímu úřadu a snížení možnosti orientovat se v účetnictví (například managementu, finančnímu úřadu, auditorovi či novému pracovníkovi účetního oddělení). Pokud tento stav doplňuje neexistence či neúplná existence vnitropodnikových směrnic, pak je tato situace o to závažnější.

4. Inventurní soupisy také často neobsahují podpisy zodpovědných osob dle výše citovaných účetních předpisů – to pak ve své podstatě znamená neplnění litery zákona a z hlediska praktického chodu účetní jednotky je to pak ztížení možnosti zjistit a prokázat neplnění pracovních povinností zaměstnanců a prokázání jejich odpovědnosti.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
103, 2014

Nejčastější chyby systému účetnictví a uzávěrkových operací

a) Vnitropodnikové směrnice

Vnitropodnikové směrnice - umožňují provést průkaznou volbu účetních metod či postupů, které jsou umožněny výše uvedenými účetními právními předpisy (např. způsob evidence zásob A či B, kalkulační vzorec pro oceňování zásob vlastní výroby, doba účetního odepisování jednotlivých druhů dlouhodobého majetku, stanovení pravidel pro časové rozlišování, atp.) Dále je to výrazný kontrolní nástroj, pomocí kterého je také dále možné efektivně naplánovat jednotlivé etapy tvorby účetní závěrky pro všechny zúčastněné (např. management, finanční oddělení, skladníky, atp.)

Vnitropodnikové směrnice účetních jednotek mají v praxi především tyto dva podstatné nedostatky: nekompletnost a neaktuálnost. Jedním ze základních principů účetnictví je jeho průkaznost, úplnost a správnost. Pro prokázání těchto parametrů by tedy měla společnost písemně shrnout pravidla, která si pro účetnictví stanovila právě do vnitropodnikových směrnic. Na základě nich pak může jak auditorovi, tak správci daně prokázat, že účetnictví a účetní závěrka je v souladu s platnými právními předpisy, věrně zobrazuje skutečnost a může tak případně vyvrátit pochybnosti u posouzení výše aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.

Proto je vhodné ošetřit vnitropodnikovými směrnicemi především oblasti: zásob, dlouhodobého majetku, časového rozlišení nákladů a výnosů, tvorby a rozpouštění rezerv, přepočtu majetku a závazků v cizích měnách na měnu českou, stravného, účtového rozvrhu, pravidel pro podpisové záznamy, oběhu účetních dokladů, inventarizace (dokladové a fyzické).

Pokud je podstatou činnosti účetní jednotky nákup a prodej zásob, pak by se měla tato skutečnost odrazit ve vnitropodnikových směrnicích společnosti, tj. měla by být oblast zásob ve směrnicích vždy podrobně popsána. Důvodem je skutečnost, že pokud u takového typu účetní jednotky nebude oblast zásob detailně ve směrnicích specifikována, může to znamenat výrazné snížení průkaznosti účetní závěrky a riziko z titulu nedostatečného nastavení kontrolního prostředí.

Text k zásobám by měl být koncipován především v těchto směrech:

1.popsání systému účtování o zásobách - tj. nákup, převod a prodej jednotlivých druhů zásob,

2.specifikace druhů účetních dokladů, které se k zásobám váží,

3.rozhodnutí o způsobu účtování zásob (A nebo B),

4.popsání principu účtování o vedlejších pořizovacích nákladech,

5.uvedení kalkulačního vzorce u zásob vytvořených ve vlastní režii,

6.popis systému a termínů inventarizace zásob,

7.% mank do normy u jednotlivých druhů zásob.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek