České technologické firmy a start-upy léta narážely na paradox: stát sice nabízel daňovou úlevu na výzkum a vývoj (VaV), ale kvůli extrémní byrokracii a tvrdému přístupu finančních úřadů se jí většina firem bála využít.
Pravidla, která vstoupila v platnost 1. ledna 2026, ale přinášejí zásadní obrat. Zatraktivňují sazby a hlavně mění hru s obávanou projektovou dokumentací. Jak to celé funguje, co si reálně můžete odečíst a jak celý proces správně zaúčtovat?
1. Kouzlo dvojího uplatnění: Jak odpočet vlastně funguje
Odpočet na výzkum a vývoj není žádná dotace z EU, u které musíte čekat na vypsání programu a psát stostránkové žádosti. Je to nástroj, který máte plně ve svých rukou přes daňové přiznání.
Princip spočívá v takzvaném dvojím uplatnění výdajů. Běžný náklad na vývoj (například mzda vývojáře) se vám standardně propíše do účetnictví a sníží váš základ daně. Kouzlo spočívá v tom, že u odpočtu na VaV vezmete tento samý náklad a mimoúčetně ho odečtete od základu daně ještě jednou. Tím si legálně a výrazně snížíte celkovou daň z příjmů právnických osob a ušetřená hotovost zůstane firmě.
2. Co se změnilo: Srovnání pravidel (Do 2025 vs. Od 2026)
Nová legislativa se zaměřila především na snížení administrativní zátěže (tzv. konec projektového pekla) a výraznější podporu menších a středních firem.
| Parametr | Do konce roku 2025 | Od 1. 1. 2026 |
| Základní sazba odpočtu | 100 % uplatnitelných výdajů | 150 % uplatnitelných výdajů (do výše 50 mil. Kč) |
| Příprava dokumentace | Extrémní formalismus. Musela být podepsána striktně před začátkem prací. | Důraz na materiální princip. Lze ji upravovat a finalizovat v průběhu roku. |
| Přístup finanční správy | Penále i za chybějící datum na dokumentu, i když vývoj prokazatelně proběhl. | Hodnocení primárně toho, zda výzkum reálně probíhal a jaké překážky řešil. |
3. Co si dáte do nákladů (a co vám úřad vyhodí)
Zákon jasně definuje, které konkrétní výdaje můžete vynásobit výhodnou 150% sazbou. Pravidla jsou zde velmi nekompromisní.
Co DO ODPOČTU patří:
- Mzdy kmenových zaměstnanců (HPP): Platy vývojářů, inženýrů, testerů i části úvazku projektového manažera. Podmínkou je perfektní evidence času (timesheety), abyste uplatnili jen ten čas, kdy prokazatelně pracovali na výzkumu.
- Odpisy firemního majetku: Poměrná část daňových odpisů vlastních serverů, 3D tiskáren, CNC strojů nebo měřicích přístrojů využívaných pro daný projekt.
- Spotřebovaný materiál: Fyzické součástky, kovy, plasty či elektronika, které při stavbě a testování prototypů zničíte nebo nenávratně využijete.
Co DO ODPOČTU nepatří (časté chyby):
- Služby a faktury na IČO: Tohle je past pro mnoho firem. Pokud platíte programátorům či inženýrům na IČO (B2B/švarcsystém), jde daňově o nákup služby a nelze to uplatnit.
- Dohody (DPP/DPČ): Pokud z nich neodvádíte sociální a zdravotní pojištění, do odpočtu nespadají.
- Cloud a API: Platby za servery AWS, předplatné softwaru nebo platby za tokeny. Opět jde o nakupované služby komerčních subjektů.
4. Běžná inovace vs. Skutečný výzkum (Pohled úřadu)
Zde dělá byznys největší chyby. Pro CEO je „vývoj“ každá nová funkce produktu. Finanční úřad se ale řídí přísným mezinárodním Frascati manuálem.
Dělicí čárou je technologická nejistota. Běžná inovace znamená, že víte, jak to technologicky postavit (používáte standardní postupy a existující součástky), jen nevíte, jestli se produkt prodá. Skutečný výzkum znamená, že na začátku řešíte problém, u kterého vůbec není jasné, jak ho vyřešit.
Konkrétní příklad z praxe: Vývoj průmyslového IoT řešení
- Běžná inovace: Nasazení chytrých senzorů pro měření teploty a vibrací na výrobní linku. Nakoupíte hotové senzory, propojíte je přes standardní Wi-Fi nebo Bluetooth a pomocí existujícího API posíláte data do cloudu, kde se zobrazí v dashboardu. Jde o inovaci pro vaši firmu, ale technologicky jen spojujete existující bloky.
- Skutečný VaV: Potřebujete měřit data uvnitř průmyslové pece s extrémním elektromagnetickým rušením a teplotami, kde standardní senzory okamžitě kolabují a Wi-Fi signál neprojde. Musíte vyvinout zcela nový typ hardwarového zapouzdření za použití nestandardních slitin a naprogramovat vlastní komunikační protokol, který dokáže filtrovat šum a zaručí přenos bez výpadků. Na trhu takové řešení neexistuje, musíte testovat různé materiály a algoritmy, a reálně hrozí, že to vůbec nebude fungovat. To je ukázkový výzkum.
5. Jak to správně zaúčtovat (Metodika pro účetní)
Pro účetní je zásadní pochopit jednu věc: Odpočet na výzkum a vývoj neznamená žádný „dvojitý zápis“ do výsledovky na nákladové účty.
Všechny provozní náklady (mzdy, materiál, odpisy) se v průběhu roku účtují zcela standardně v 100% výši na nákladové účty třídy 5. Kouzlo 150% odpočtu probíhá až mimoúčetně při sestavování přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO).
Aby však finanční úřad odpočet v přiznání nezpochybnil, musí účetní splnit tři klíčové kroky.
Krok 1: Povinná analytická evidence
Zákon o daních z příjmů (§ 34) vyžaduje, aby byly náklady na výzkum a vývoj sledovány na oddělených analytických účtech. Pokud účetní smíchá náklady na VaV s běžnými provozními náklady na jeden syntetický účet, firma o nárok na odpočet přichází.
| Syntetický účet | Analytický účet VaV | Název účtu |
| 521 – Hrubé mzdy | 521 100 | Mzdy vývojářů – Projekt VaV A |
| 524 – Zákonné pojištění | 524 100 | Sociální a zdrav. pojištění VaV A |
| 501 – Spotřeba materiálu | 501 100 | Spotřeba materiálu a komponent VaV A |
| 551 – Odpisy majetku | 551 100 | Odpisy hardware/strojů alokovaných na VaV A |
Praktický tip pro účetní: Pokud má firma více výzkumných projektů současně, je nutné vytvořit analytiky (případně střediska / zakázky) pro každý projekt zvlášť (např. 521 101 pro Projekt A, 521 102 pro Projekt B).
Krok 2: Propojení s primárními doklady (Audit Trail)
Každá částka na analytickém účtu VaV musí být zpětně dohledatelná až na prvotní doklad:
- Mzdy (521 xxx / 524 xxx): Podkladem je měsíční výkaz práce (timesheet) s hodinovou sazbou.
- Odpisy (551 xxx): Podkladem je karta majetku a interní doklad o alokaci (např. 60 % využití serveru pro výzkum).
- Materiál (501 xxx): Podkladem je skladová výdejka označená kódem projektu.
Krok 3: Zobrazení v přiznání k DPPO a zaúčtování daňové úspory
Na konci zdaňovacího období účetní sečte zůstatky všech analytických účtů určených pro VaV.
- Výpočet v daňovém přiznání (mimoúčetně): Při součtu nákladů na analytikách VaV ve výši 10 000 000 Kč činí uplatňovaný 150% odpočet:
10 000 000 Kč x 1,5 = 15 000 000 Kč
Tato částka se zapíše do Tabulky F samostatné přílohy přiznání k DPPO a následně se přenese na řádek 242 (položky odčitatelné od základu daně).
- Samotné zaúčtování daně z příjmů: Díky tomu, že řádek 242 sníží základ daně o 15 milionů Kč, vyjde firmě nižší daň z příjmů (při 21% sazbě ušetří na dani 3 150 000 Kč). Účetní zaúčtuje konečnou, již sníženou daň standardním předpisem:
MD 591 (Splatná daň z příjmů) / DAL 341 (Daň z příjmů)
Díky nižšímu nákladu na účtu 591 automaticky stoupne čistý zisk po zdanění (hospodářský výsledek), který zůstane firmě a převádí se do dalších let.
6. Jak zpracovat projektovou dokumentaci a projít kontrolou
Projektová dokumentace je pro firmu to nejdůležitější – je to štít, který vás chrání před doměřením daně při kontrole z „finančáku“. Nejčastější chyba, kterou firmy dělají, je, že ji píší jako marketingový pitch pro investory (jak skvělý produkt to bude a kolik vydělá). Úředníka nebo soudního znalce ale zajímá jediná věc: technická zpráva o překonávání problému.
I přes volnější pravidla od roku 2026 musí dokumentace obsahovat povinné náležitosti podle § 34c zákona o daních z příjmů. Obvykle stačí 3 až 7 stran kvalitního textu rozděleného do dvou částí.
Část A: Formální náležitosti (Nutné minimum)
Zde nesmí chybět ani jedna položka, jinak je projekt od začátku neplatný. Většinou se řeší tabulkou na první straně:
- Identifikace: Základní údaje o vaší firmě (Název, Sídlo, IČO).
- Termíny: Přesné vymezení doby řešení projektu (např. 1. 4. 2026 – 31. 12. 2027).
- Kdo to bude dělat: Zajištění projektu. Seznam klíčových osob (vedoucí vývoje, odborní garanti) a jejich kvalifikace pro daný výzkum. Nemusíte vypisovat všechny juniory.
- Rozpočet: Předpokládané celkové výdaje na řešení projektu a jejich odhadované rozdělení do jednotlivých let (např. Odhad pro rok 2026: 2 mil. Kč, pro 2027: 1,5 mil. Kč). Jde o odhad pro účely plánování, skutečné čerpání se může lišit.
- Kontrola: Způsob kontroly a hodnocení postupu řešení (např. Pravidelné měsíční review kódu a čtvrtletní zpráva pro vedení společnosti o dosažených milnících).
Část B: Cíle projektu (Tady se láme chleba)
Toto je jádro celé dokumentace. Zde prokazujete přítomnost technologické nejistoty (viz bod 4). Musíte zformulovat text tak, aby i ne-ajťák (nebo úředník s pomocí experta) pochopil, v čem byl problém. Rozdělte tuto část do 3 logických odstavců:
- State of the Art (Výchozí stav a omezení): Stručně popište, co aktuálně na trhu nebo ve firmě funguje a hlavně proč to už nestačí. Např.: „Současné komunikační protokoly XY dokážou přenést data v čase Z. Pro náš specifický případ však toto řešení selhává kvůli omezení na propustnosti sítě při zátěži nad X požadavků.“
- Technologická výzva (Vlastní cíl VaV): Definujte problém, na který neexistuje návod nebo hotová knihovna. Např.: „Cílem projektu je proto experimentální vývoj vlastní asynchronní databázové architektury schopné škálovat zpracování nestrukturovaných dat v reálném čase, což standardní relační databáze neumožňují.“
- Postup řešení (Jak to budete testovat): Popište, že počítáte se selháním a budete zkoušet různé cesty. Např.: „V první fázi otestujeme algoritmus A. V případě, že narazíme na limit paměti, přistoupíme k vývoji alternativního modulu B. Funkčnost budeme verifikovat formou zátěžových zkoušek (stresstesting) na simulovaném prostředí.“
Zlaté pravidlo na závěr: Pamatujte, že výzkum je proces. I když na konci roku 2027 zjistíte, že vaše zvolená cesta nikam nevedla, architektura nefunguje a projekt musíte zrušit, nárok na odpočet za celou tu dobu neztrácíte. Objevili jste „slepou uličku“, což je podle Frascati manuálu platný výsledek výzkumu. Dokumentace vás musí krýt i v případě neúspěchu.
Autor článku
