Na začátku roku nás oslovil klient s žádostí o poradenství ohledně zdanění prodeje firemního podílu ve vlastnictví fyzické osoby. Tento podíl náš nový klient v roce 2024 daroval svému synovi.

Situace mezi společníky se však nevyvíjela podle očekávání a syn se letos rozhodl darovaný podíl prodat ostatním společníkům. Na takový prodej se vztahuje časový test (bez ohledu na to, že syn nabyl prodávaný podíl darováním). Požadovaná prodejní cena byla pod zákonnou hranicí 40 milionů Kč pro možné osvobození od daně. Obdarovaný však podíl před prodejem nedržel zákonem stanovenou dobu pěti let, a proto výnos z prodeje podléhá zdanění.

 

Jak se v takovém případě vypočítává daňový základ? 

Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou a hodnotou podílu zjištěnou znaleckým posudkem k datu darování. Zpracování znaleckého posudku je v tomto případě povinné, jelikož zákon stanovuje ocenění znalcem jako jediný přípustný způsob určení ceny prodávaného podílu (viz zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku).

Z uvedeného vzorce (prodejní cena podílu ve firmě – hodnota podílu stanovená znaleckým posudkem ke dni darování = základ pro výpočet daně z příjmu) vyplývá, že čím vyšší bude znalcem určená hodnota darovaného podílu, tím nižší bude výsledná daň.

 

Způsob určení hodnoty podílu hraje klíčovou roli

S ohledem na výše uvedené je klíčové,jakou hodnotu firmy soudní znalec ve svém posudku stanoví. Každá koruna, o kterou se navýší hodnota v posudku, snižuje daňový základ. Výslednou hodnotu může ovlivnit oceňovací přístup (metoda), který soudní znalec zvolí. Pojďme si proto stručně představit jednotlivé možné přístupy.

 

Majetkový přístup (hodnota firmy založená na majetku):

• Klíčová otázka (princip): Jaká je hodnota veškerého majetku firmy (budovy, stroje, zásoby, pohledávky, goodwill) po odečtení všech jejích dluhů?
• Vliv na výsledek: Tento přístup může vést k nižšímu ocenění u firem, jež jsou ziskové, ale nevlastní mnoho hmotného majetku (např. IT firmy, konzultační agentury). Naopak u výrobních podniků s drahými technologiemi nebo firem vlastnících cenné nemovitosti může být tato hodnota vysoká.

 

Výnosový přístup (hodnota firmy založená na zisku)

• Klíčová otázka (princip): Kolik peněz je firma schopna v budoucnu vydělat? Hodnota se pak odvíjí od prognózy budoucích zisků nebo peněžních toků (cash flow).
• Vliv na výsledek: Pro stabilně ziskové firmy s dobrou pověstí a stálými zákazníky povede tento přístup typicky k vyššímu ocenění než čistě majetkový pohled. Zohledňuje totiž potenciál firmy, nejen její současný stav.

 

Srovnávací přístup (hodnota firmy založená na trhu)

• Klíčová otázka (princip): Za kolik se v nedávné době prodaly podobné firmy ve stejném odvětví?
• Vliv na výsledek: Výsledná cena je silně ovlivněna aktuální situací na trhu. Pokud je o daný typ firem velký zájem, cena půjde nahoru. Použití tohoto přístupu je často obtížné, protože data o prodejích soukromých firem nejsou vždy veřejně dostupná.

Znalec ve svém posudku obvykle zváží více metod a na základě svého odborného úsudku stanoví tu, která nejlépe odpovídá charakteru oceňované firmy. Případně metody zkombinuje. Výběr a jeho odůvodnění jsou klíčovou součástí znaleckého posudku.

 

Hodnota firmy daná posudkem není vybájené číslo

Je důležité si uvědomit, že soudní znalec nemůže stanovit cenu bez podrobného zdůvodnění. Nemůže tedy učinit „závěr na přání“. Jeho posudek musí být přezkoumatelný a obhajitelný. Mezi způsoby, pomocí nichž prokazuje jeho správnost, patří:

1. Odůvodnění volby metody: Znalec musí v posudku detailně popsat, proč zvolil konkrétní oceňovací metodu (nebo jejich kombinaci). Zároveň musí vyargumentovat, proč jsou jiné metody pro daný případ méně vhodné nebo zcela nepoužitelné.
2. Transparentnost zdrojových dat: Musí uvést veškeré podklady, z nichž při své práci čerpal (účetní závěrky, výroční zprávy, data z trhu atd.). 
3. Detailní výpočty: Posudek také musí obsahovat veškeré výpočty vedoucí k finální hodnotě. Díky tomu je možné provést zpětnou kontrolu a ověření, že je postup matematicky správný.

 

V případě prokázání, že znalec stanovil hodnotu záměrně špatně (například pro účely krácení daně z příjmu), důsledky pro něj by byly vážné. Mohou zahrnovat:

• finanční odpovědnost za způsobenou škodu (například pokud finanční úřad nechá provést revizní posudek a na jeho základě klientovi doměří daň z příjmu a penále),
• profesní (disciplinární) důsledky,
• trestněprávní odpovědnost.

 

Jak jsem však uvedl dříve, znalec má určité omezené možnosti, jak ovlivnit výslednou hodnotu (podílu) firmy. A totiž volbou metody ocenění, pokud ji dokáže náležitě obhájit. Příkladem může být preference výnosového přístupu při hodnocení firem poskytujících služby s minimem vlastního majetku, čímž by velmi pravděpodobně dosáhl vyšší hodnoty firmy.

 

Role účetní kanceláře v celém procesu

Na první pohled by se mohlo zdát, že účetní kancelář nehraje v celé záležitosti podstatnou roli. Opak je však pravdou. Účetní jsou tím subjektem, který má zpravidla největší vliv na úplnost, správnost a vypovídací hodnotu účetních dat. Ta jsou, jak jsem uvedl výše, jedním z důležitých zdrojů pro práci soudního znalce. Je proto důležité, aby účetní měli pro svou činnost veškeré potřebné vstupy a zároveň čas a zdroje na to odvádět pro vás kvalitní práci.

Vaší rolí a odpovědností coby majitele (resp. statutárního orgánu) firmy je dodávat účetní kanceláři všechny potřebné vstupy (doklady a relevantní informace) včas a v kompletním stavu. A zároveň používat (či nepoužívat, jak se často děje) výstupy z jejich práce k rozhodování v ekonomických a finančních otázkách.

Někdo by mohl namítnout, že výběr informací a dat, s nimiž bude majitel (respektive statutární orgán) při svém rozhodování pracovat, je čistě jeho výsadou. Troufám si tvrdit, že jde o falešné zdání. Především z toho titulu, že snadkaždý podnikatel chce vybudovat zdravou a prosperující firmu, když už do ní investuje tolik času a osobních obětí. A to bez kvalitního managementu postaveného na správných datech prostě není možné.

Dovolím si proto apelovat, abyste při výběru účetní kanceláře zohlednili nejen cenu služeb, ale také její reference, používané technologie, kvalitu procesů a systémů. A hlavně znalosti, zkušenosti a schopnosti týmu, jež by měly odpovídat stavu vaší firmy a cílům, kterých s ní chcete dosáhnout.

 

Výše daně u prodeje firemního podílu

Příjem z prodeje podílu patří mezi tzv. „ostatní příjmy“ fyzických osob (viz zákon 586/1992 Sb., §10). Pro rok 2025 platí dvě základní sazby daně z příjmu FO:

• 15 % ze základu daně do určitého limitu (36násobku průměrné mzdy; ta je pro rok 2025 stanovena na 46 557 Kč, tedy 1 676 052 Kč za rok).
• 23 % z částky nad výše uvedený limit.

 

Pokud je základ daně např. 2 miliony Kč, bude daň (bez slev) následující:

• 1 676 052 Kč * 0,15 = 251 407,80 Kč
• 323 948 Kč * 0,23 = 74 508,04 Kč
• 251 407,80 + 74 508,04 = 325 915,84 Kč (tedy 325 916 Kč)

 

U klienta z této případové studie budou velmi pravděpodobně použity obě uvedené sazby.

 

Závěrem: pár slov k dani darovací

Na závěr si dovolím poznámku k samotnému darování. Vzhledem k tomu, že v popisovaném případě šlo o dar mezi osobami v přímé příbuzenské linii, je tento příjem od daně z příjmů osvobozen a darovací daň bude bez ohledu na hodnotu podílu nulová.

Nicméně pokud hodnota daru přesáhne částku 5 000 000 Kč, má obdarovaný povinnost oznámit jeho nabytí finančnímu úřadu. Pro oznámení je stanovena lhůta shodná s posledním termínem pro podání přiznání k dani z příjmu FO za období, v němž k darování došlo. Ke stanovení hodnoty pro tento účel není třeba znalecký posudek. Lze využít i tzv. odborný odhad, který může poskytnout například účetní, firma působící v oblasti M&A nebo prosté srovnání tržních cen).