Účetnictví firem, jejichž podnikání souvisí s alkoholem

Účetnictví firem, které pracují s alkoholem (ať už jde o výrobu, distribuci, nebo prodej), má svá specifika a zvláštní povinnosti. Jde o poměrně komplexní téma, které je však dobré probrat v celku. Proto jsme pro vás připravili tento rozsáhlý článek.

Pokud podnikáte v oblasti výroby, distribuce či prodeje alkoholu, v tomto článku jsou rozepsány nejdůležitější oblasti, na které je potřeba se zaměřit.

 

Podnikání s alkoholem na českém trhu

Spotřební daň

• Nejdůležitější aspekt: Alkoholické nápoje včetně takzvaného tichého vína podléhají spotřební dani. To znamená, že firmy musejí být registrovány jako plátci spotřební daně z lihu, piva i všech dalších alkoholických nápojů či meziproduktů. Mezi další typy produktů podléhající spotřební dani patří například tabákové výrobky či minerální oleje.
• Evidence a placení: Je nutné vést přesnou evidenci o nákupu, prodeji a zásobách alkoholických nápojů a řádně a včas platit spotřební daň. Evidence je povinná i v případě tichého vína, přestože podléhá nulové sazbě spotřební daně.
• Daňový sklad: Výrobců a velkých distributorů se může týkat provozování daňového skladu. V takovém případě má evidence a režim daně svá specifika.
• Nákup z EU: Další povinnosti mohou vznikat při nákupu alkoholu a piva z jiných členských států Evropské unie. Typicky jde o registraci firmy jako „evidovaného příjemce“ a úhradu zajištění daně.

 

Značení lihu

• Kontrolní pásky: Tvrdý alkohol (lihoviny) prodávaný v České republice musí být, podobně jako tabákové výrobky, označen takzvanými kontrolními páskami. Firmy nakládající s lihovinami musejí zajistit, aby byla touto páskou opatřena každá lahev.

 

Registrace a koncese

• SZPI: Pro provozovatele maloobchodu s lihovinami platí ohlašovací povinnost u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).
• Koncese: Pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin je nutná koncese dle zákona o živnostenském podnikání. Pro prodej jiných alkoholických nápojů (například piva či vína) koncese potřeba není. Vždy ale doporučujeme ověřit si, zda vámi prodávaný sortiment do této povinnosti spadá či nikoliv. Stačí jeden dotaz, který vám na místně příslušném živnostenském úřadu rádi zodpovědí. Vyhnete se tak riziku správního postihu.

 

DPH

• Hlídejte si aktuální zákonnou sazbu: Podle současné legislativy (k srpnu 2025) všechny alkoholické i nealkoholické nápoje konzumované v restauraci či prodávané v balené formě (s sebou) podléhají základní sazbě DPH. Výjimkou je čistá kohoutková voda podávaná ve sklenici v restauraci. I zde je však třeba dávat pozor, protože karafa či sklenice s vodou, kterou ozdobíte třeba mátou a plátkem citrónu, je považována za nealkoholický nápoj, nikoliv za čistou vodu. V takovém případě taktéž podléhá základní sazbě DPH (21 %).
• Pozor na reklamní předměty: Dary či reklamní předměty obsahující alkohol nejsou daňově uznatelným nákladem a nelze u nich uplatnit odpočet DPH (s výjimkou tichého vína). V případě tichého vína platí pro uplatnění DPH limit 500 Kč bez DPH na jednu lahev (a obal) a nutnost označit lahev nebo obal (dárkovou tašku, krabičku a podobně) jménem firmy nebo jejím logem. Ani tiché víno však není jako dar daňově uznatelným nákladem.

 

Účetnictví a daňová evidence

• Vedení přesné evidence: Kvůli specifikům spotřební daně a značení je nezbytné vést velmi přesnou a detailní evidenci o veškerém pohybu alkoholu ve firmě.
• Inventarizace: S evidencí souvisí pravidelná a pečlivá inventarizace zásob alkoholu, která je klíčová pro správné vykazování a kontrolu.
• Doporučujeme používat adekvátní software: Vhodný účetní software, který umožňuje snadnou evidenci specifických daní a kategorií zboží, vám může výrazně usnadnit práci. Pro restaurace a hotely existují specializované pokladní systémy, které se napojují na účetnictví a tyto agendy dokážou z části nebo úplně automatizovat.

 

Další povinnosti

• EET (v případě obnovení): Pokud by došlo k obnovení elektronické evidence tržeb, firmy prodávající alkoholické nápoje by byly opět povinny evidovat své tržby.
• Hygienické předpisy: Pro firmy nakládající s potravinami a nápoji (bez ohledu na obsah alkoholu) platí přísné hygienické normy. Je-li to váš případ, tuto povinnost rozhodně nepodceňujte.

 

Doporučení

Vzhledem ke složitosti a specifickým povinnostem spojeným s alkoholem důrazně doporučujeme velmi úzce spolupracovat s účetním nebo daňovým poradcem, který má zkušenosti s firmami v tomto sektoru. Kvalifikovaná rada od odborníka vám pomůže dodržet všechny legislativní požadavky a minimalizovat riziko chyb a následných postihů.

 

Podnikání s alkoholem v zahraničí

Prodej alkoholu do jiných zemí je vzhledem k rozdílným daňovým a celním předpisům komplikovanější. V této části článku nabízíme přehled klíčových aspektů, jež se týkají především spotřební daně a DPH při prodeji alkoholu do zemí Evropské unie i mimo ni.

 

Prodej alkoholu do zemí Evropské unie

Spotřební daň

• Platba spotřební daně: Spotřební daň se zpravidla platí v zemi, kde se alkohol zkonzumuje (v zemi určení).
• Režim podmíněného osvobození od daně: Tento režim umožňuje mimo jiné oběh vybraných výrobků nezatížených spotřební daní až do okamžiku, kdy jsou dodány pro konečnou spotřebu. Vzhledem k možným daňovým únikům je v takovém případě nutné zajistit, aby byl pohyb nezdaněného zboží pod administrativním dohledem. K tomuto účelu slouží již dříve zmíněné daňové sklady.
  • Plátce daně: Ve výše uvedeném případě platí spotřební daň v zemi určení příjemce zboží (podnikatel). Ten musí mít příslušné povolení od svého správce daně v daném členském státě a je povinen daň přiznat a zaplatit.
  • Dokumentace: Přeprava zboží podléhajícího spotřební dani v režimu podmíněného osvobození probíhá s elektronickým průvodním dokladem (eAD) v systému EMCS (Excise Movement and Control System).
• Prodej konečným spotřebitelům (na dálku): Pokud prodáváte alkohol přímo konečným spotřebitelům v jiném členském státě EU (kupříkladu přes e-shop), je situace ještě o něco složitější.
  • Zasílání: Alkoholické nápoje prodávané tímto způsobem nejsou osvobozeny od spotřební daně.
  • Plátce daně: Spotřební daň se zpravidla platí v zemi, kde je alkohol zkonzumován, tedy v cílové zemi EU.
    • Pokud tedy český podnikatel zasílá alkohol přímo konečným spotřebitelům (například přes e-shop) do jiného členského státu EU, má povinnost se registrovat k dani v zemi příjemce, tedy v zemi, kam je alkohol doručen a kde je (pravděpodobně) zkonzumován.
    • Český odesílatel buď v cílové zemi jmenuje daňového zástupce, nebo se zde sám registruje ke spotřební dani a příslušné daně zde odvádí.
    • Bez využití výše uvedených postupů není zásilkový prodej konečným spotřebitelům v jiných státech EU povolen a zasílání je nelegální.
    • Doložení platby daně: Je třeba doložit zaplacení spotřební daně v zemi určení, například fakturou, daňovým dokladem nebo číslem místního daňového zástupce.

 

Značení lihu

• Značení alkoholu se řídí legislativou cílové země.
• Zboží nemusí být opatřeno českou kontrolní páskou, ale musí splňovat požadavky na značení nebo označování, které určuje stát doručení.
• Zároveň platí povinnost správně označit zásilku obchodní fakturou, popisem zboží, množstvím, procentem alkoholu, HS kódem, místem původu a podobně.

 

Daň z přidané hodnoty

• Prodej podnikatelům (B2B): Pokud jste plátcem DPH v ČR a prodáváte alkohol jinému plátci DPH v jiném členském státě EU, jedná se z pohledu DPH o dodání zboží do jiného členského státu.
  • Sazba DPH: Toto dodání je osvobozeno od DPH v ČR s nárokem na odpočet. Musíte si však ověřit DIČ příjemce a mít doklady prokazující přepravu zboží do jiného členského státu (například nákladní list, fakturu za přepravu).
  • Plátce daně: DPH je pak odvedena příjemcem v zemi určení (takzvaná reverse charge).
• Prodej konečným spotřebitelům (B2C – prodej na dálku):
  • Limit 10 000 EUR: Pokud celkový obrat z prodeje zboží na dálku (koncovým zákazníkům) do jiných zemí EU překročí 10 000 EUR za kalendářní rok (včetně bezprostředně předcházejícího), musíte se registrovat k DPH v EU a prodávat své zboží s DPH té země, do níž zboží zasíláte.
  • Režim OSS (One Stop Shop): Pro zjednodušení můžete využít režim jednoho správního místa (OSS). Ten umožňuje odvádět DPH do jiného členského státu nebo několika členských států prostřednictvím jednoho vybraného finančního úřadu v tuzemsku. Tím se vyhnete registraci v každé zemi EU zvlášť.
  • Obrat pod limitem 10 000 EUR: Pokud se váš obrat pohybuje pod limitem 10 000 EUR, uplatňujete DPH dle českých pravidel (jste-li plátce, účtujete českou DPH).

 

Prodej alkoholu do zemí mimo Evropskou unii (třetí země)

Spotřební daň

• Osvobození od daně: Vývoz zboží podléhajícího spotřební dani z EU do třetích zemí je obvykle osvobozen od spotřební daně v zemi odeslání.
• Plátce daně: Spotřební daň (pokud je v dané zemi uplatňována) a případná cla jsou placena příjemcem v zemi dovozu.
• Dokumentace: Pro prokázání vývozu a osvobození od spotřební daně je nutné mít řádné celní doklady (vývozní prohlášení s potvrzením o výstupu zboží z EU).

 

Daň z přidané hodnoty

• Vývoz zboží: Prodej alkoholu do zemí mimo Evropskou unii je z pohledu DPH osvobozen od DPH v ČR s nárokem na odpočet.
• Plátce daně: DPH se u vývozu zboží z EU neúčtuje. DPH a případná cla jsou účtována a splatná v zemi dovozu, kde je zboží spotřebováno konečným spotřebitelem. Plátcem je tedy podnikatel (příjemce zboží)v zemi spotřeby.
• Prokázání vývozu: Aby byl vývoz zboží do třetích zemí od DPH osvobozen, musí český plátce DPH prokázat, že zboží skutečně opustilo EU.
  • Za standardní důkaz se považuje potvrzená vývozní celní deklarace (například IE-599), přepravní doklady, faktura zahraničnímu partnerovi nebo jiné relevantní doklady. Bez těchto dokladů může daňový úřad doměřit DPH na související prodej.
  • Bez doložení výše uvedeného může odesílatel zboží rovněž ztratit nárok na vrácení DPH zaplacené v souvislosti s prodejem do zahraničí. Zmíněný nárok se vztahuje na DPH zaplacenou na vstupu (tedy DPH na nakoupených vstupních službách nebo materiálech) v ČR.

 

Obecné doporučení

Mezinárodní obchod s alkoholem je velmi komplexní a v každé zemi podléhá specifickým pravidlům. Je naprosto klíčové konzultovat každý jednotlivý případ s daňovým a celním poradcem, který se specializuje na mezinárodní obchod a spotřební daně. Chyby mohou vést k vysokým pokutám a dalším komplikacím.

 

Hlášení celnímu úřadu

V případě alkoholu (zboží podléhajícímu spotřební dani) a jeho vývozu mimo ČR je hlášení celnímu úřadu (Celní správě ČR) v Česku vždy povinné.

Zde nabízíme přehled toho, jak funguje hlášení českému celnímu úřadu:

 

1. Kdy se reportuje na celnici (kdy se hlásit na celnici)

Hlášení celnímu úřadu je nutné v několika klíčových situacích, které uvádíme níže.

• Dovoz: Kdykoli zboží (včetně alkoholu) vstupuje na celní území EU ze třetí země (země mimo EU).
• Vývoz: Kdykoli zboží (včetně alkoholu) opouští celní území EU do třetí země.
• Spotřební daň: Hlášení je nutné také v případě pohybu zboží podléhajícího spotřební dani (jako je alkohol) v režimu pozastavení cla, a to i v rámci EU. To zahrnuje zápis do systému EMCS.
• Zvláštní režimy:
  • Skladování pod celním dohledem (celní skladování): Hlášení se podává také při umístění zboží do celního skladu nebo jeho vyjmutí z celního skladu.
  • Aktivní/pasivní zušlechťovací styk (Inward/Outward Processing): Hlásí se rovněž zboží, které prochází zpracováním pod celním dohledem.
  • Tranzit: Hlášení je nutné i pro zboží přepravované přes celní území EU v rámci celního tranzitního režimu (tedy situace, kdy toto zboží dosud nebylo propuštěno do volného oběhu).
  • Režim dočasného použití: Tento režim umožňuje dočasný vývoz zboží z EU (například pro výstavy, opravu nebo jiné dočasné účely), kdy se zboží vrací zpět do EU bez nutnosti zaplacení cel nebo daní, pokud je splněna podmínka opětovného dovozu v předepsané lhůtě.
• Intrastat (pro statistické účely): Ačkoli se nejedná přímo o celní prohlášení pro cla, Intrastat je statistický systém pro hlášení pohybu zboží mezi členskými státy EU pro subjekty registrované k DPH nad určitou hranici. Hlášení se podává celní správě.

 

2. Jak se reportuje (jak podávat hlášení)

Hlavní způsob podávání hlášení celním orgánům v České republice je elektronický.

a) Elektronické celní prohlášení (Electronic Customs Declaration)

• Systém e-Customs: Většina celních prohlášení se podává elektronicky prostřednictvím systému e-Customs (případně novějšího systému ICS2 – Import Control Systém 2 – pro zpracování takzvaných bezpečnostních dat).
• Jednotný správní doklad (JSD) / Single Administrative Document (SAD): Standardní formulář EU používaný pro prohlášení. Ačkoli je formulář fyzický, data se předkládají elektronicky (přes specializovaný SW, systémy celní správy nebo přes takzvané celní deklaranty).
• Software: Firmy podávající celní prohlášení přímo musejí mít specializovaný software, který je kompatibilní se systémy Celní správy ČR (kupříkladu SW od firem LCS, T-SOFT, Raab a dalších). Tento software umožňuje vyplnění všech potřebných údajů a jejich odeslání.
• Uživatelský účet: Pro přístup k těmto systémům a podávání deklarací (vlastními silami) je zpravidla nutné mít platný certifikát a registraci u Celní správy ČR.

 

b) Systém EMCS (Excise Movement and Control System)

• Pro alkohol a další spotřební zboží v EU: Při pohybu alkoholu a jiných výrobků podléhajících spotřební dani v režimu podmíněného osvobození od daně se pro reporting mezi členskými státy EU používá systém EMCS.
• eAD (elektronický administrativní doklad): Odesílatel prostřednictvím EMCS generuje a odesílá eAD. Tento doklad sleduje pohyb zboží a slouží k prokázání, že zboží dorazilo k příjemci v jiném členském státě, který je povinen za něj zaplatit spotřební daň.
• Potvrzení o převzetí: Příjemce v cílové zemi potvrdí převzetí zboží v systému EMCS, čímž je ukončen režim podmíněného osvobození a odesílateli je potvrzeno splnění povinností.

 

c) Intrastat

• Elektronický sběr dat: Data pro Intrastat se rovněž reportují elektronicky, buď přímo prostřednictvím webového formuláře na stránkách Celní správy ČR (pro menší objemy), nebo prostřednictvím speciálního softwaru (pro větší objemy dat), typicky InstatEvo.
• Měsíční reporty: Reportuje se měsíčně za předchozí měsíc, a to buď „odeslání“ (vývoz do EU), nebo „přijetí“ (dovoz z EU).

 

3. Informace klíčové pro reporting

Pro správné celní prohlášení jsou nezbytné následující údaje:

• Identifikační údaje: Přesně vyplňte údaje vztahující se k odesílateli, příjemci i dopravci.
• Popis zboží: Uveďte přesný název, množství i hmotnost.
• Kód kombinované nomenklatury (HS kód / Taric kód): Jedná se o mezinárodní systém číselného kódování zboží, který určuje celní sazbu a případná omezení. Pro alkohol je jeho uvedení zvláště důležité (pivo, víno a lihoviny mají své specifické kódy).
• Země původu: Uveďte, kde bylo zboží vyrobeno.
• Hodnota zboží: Udejte celní hodnotu zboží. Obvykle se stanovuje jako součet kupní ceny a nákladů na dopravu a pojištění k hranici EU.
• Dodací podmínky (Incoterms): Tyto podmínky, například EXW, FOB, CIF či DDP, ovlivňují, kdo hradí náklady a rizika.
• Druh celního režimu: Uveďte, zda se jedná o dovoz, vývoz, tranzit, volný oběh a tak dále.

 

Závěr

Vzhledem ke komplexnosti této problematiky náš článek nezacházel do větších podrobností. Detailní pohled by totiž snadno vydal na celou knihu. Cílem tohoto textu bylo pouze podat základní přehled povinností. Pokud se vašeho podnikání daná problematika týká, důrazně doporučujeme pravidelné konzultace se specialisty z oblasti celního řízení a dotčených daní.

Zároveň považujeme za rozumné, aby pracovník, který má ve vaší firmě tuto problematiku na starosti, prošel adekvátními školeními (témata jako daňový řád, spotřební daně, DPH v přeshraničních transakcích, zdaňování ve vztahu k zahraničí, Incoterms, zahraniční obchod z pohledu celních předpisů, minimum celního deklaranta, Intrastat a podobně).

Pomocnou ruku v této a souvisejících problematikách vám rádi nabídneme i v Jasparu. S účtováním a daněmi firem obchodujících s alkoholem máme bohaté zkušenosti. Přesvědčte se v přehledu našich případových studií, případně nás rovnou kontaktujte.