Změny v oblasti mezd v roce 2026

V roce 2026 nás čeká celá řada změn v oblasti mzdové a personální agendy. V tomto článku jsem pro vás připravila přehled těch nejdůležitějších.

 

Minimální mzda a minimální odvody

Minimální mzda se zvyšuje z 20 800 Kč na 22 400 Kč měsíčně (v případě fixní měsíční mzdy) nebo na 134,40 Kč za hodinu (v případě sjednané hodinové mzdy) pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Hodinová mzda platná v roce 2025 činila 124,40 Kč.

Toto zvýšení se týká i zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.

Zvýšení minimální mzdy ovlivňuje především odvod zdravotního pojištění. Za zaměstnance, na které se vztahuje povinnost odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu a jejichž příjem nedosahuje minimální mzdy, má zaměstnavatel povinnost odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Tím je právě minimální mzda. Minimální odvod zdravotního pojištění za tyto zaměstnance se tedy zvýší z původních 2 808 Kč na 3 024 Kč.

Zvýšení minimální mzdy má vliv také na posouzení nároku na daňový bonus. Ten se u zaměstnanců posuzuje tak, že jejich příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít v roce 2026 zaměstnanec, jehož příjem v kalendářním měsíci dosáhne výše alespoň 11 200 Kč.

Vyměřovací základ pro platbu pojistného na zdravotní pojištění u osob, za které je plátcem pojistného stát, se od 1. ledna 2026 zvyšuje z částky 15 749 Kč na 16 206 Kč.

 

Limity pro odvody u dohod (DPP a DPČ)

Od 1. ledna 2026 dochází ke změně limitů pro odvody pojistného u sjednaných dohod následovně:

 

Dohoda o provedení práce (DPP)

U dohod o provedení práce je rozhodná částka pro odvod pojistného stanovena ve výši 12 000 Kč. Sociální a zdravotní pojištění se tak nebude odvádět v případě dohody o provedení práce s měsíční odměnou do 11 999 Kč.

 

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Zde oproti předchozímu roku ke změně nedošlo. Sociální a zdravotní pojištění se nebude odvádět při měsíčním příjmu do výše 4 499 Kč. Toho lze využít zejména u dohod o pracovní činnosti či odměn za výkon funkce jednatele.

 

Stravenkový paušál

Stravenkový paušál – limit pro peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců – se od 1. 1. 2026 zvyšuje až do výše 129,50 Kč na jednu směnu (pokud zaměstnanec odpracuje minimálně tři hodiny v daný den a nejsou splněny podmínky pro stravné v rámci služební cesty).

Částka 129,50 Kč představuje 70 % z hodnoty stravného na jednodenní pracovní cestě, která je pro rok 2026 stanovena na 185 Kč. Částku v této výši si zaměstnavatel může dát do daňových nákladů.

Stravenkový paušál zůstává i nadále osvobozen od daně z příjmů fyzických osob i sociálního a zdravotního pojištění.

 

Výpočet nemocenských dávek

Od 1. ledna 2026 se zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek. Tato změna má vliv také na redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, případně nařízenou karanténu.

Redukční hranice průměrného hodinového výdělku pro výpočet náhrady mzdy jsou pro rok 2026 stanoveny takto:

• první redukční hranice náhrady mzdy – 285,78 Kč,
• druhá redukční hranice náhrady mzdy – 428,58 Kč,
• třetí redukční hranice náhrady mzdy – 856,98 Kč.

 

Hranice pro vyšší zdanění příjmů fyzických osob

Od začátku roku 2026 dochází rovněž ke změně hranice, od níž je příjem fyzických osob zdaňován sazbou daně 23 %. Daň ve výši 15 % bude nově vypočtena ze základu daně až do výše trojnásobku průměrné mzdy (146 901 Kč za měsíc) a daň ve výši 23 % ze základu přesahujícího tento násobek.

 

Odměny členům statutárních orgánů

Nově nebudou odměny členům statutárních orgánů (jednatelé, členové představenstva), kteří jsou českými daňovými nerezidenty, podléhat srážkové dani (dochází ke zrušení srážkové daně), obdobně jako je tomu u českých jednatelů.

Jejich příjmy budou podléhat zálohové dani (15 % nebo 23 %) prostřednictvím měsíčních záloh s uplatněním progrese. Příjem nad 146 901 Kč za měsíc tedy bude podléhat sazbě 23 %. Pokud roční odměna přesáhne 1 762 812 Kč, vznikne povinnost podat daňové přiznání.

 

Sazby pojistného a slevy na pojistném

Pokud u svých zaměstnanců uplatňujete slevy na pojistném, mějte na paměti, že od 1. ledna 2026 dochází ke změně výše limitů úhrnu vyměřovacích základů.

Pro uplatnění slevy jsou automaticky hlídány úhrny vyměřovacích základů zaměstnance, zda nejsou vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, případně 1,15 % průměrné mzdy na jednu odpracovanou hodinu.

Od roku 2026 se zvyšuje sazba pojistného zaměstnavatele na sociální zabezpečení pro skupinu zaměstnanců, kteří pracují v takzvaném rizikovém zaměstnání, z 26,8 % na 27,8 %.

 

Příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Od začátku ledna zavádí zákon č. 324/2025 Sb. povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří (doplňkové penzijní spoření / penzijní připojištění) ve výši 4 % z vyměřovacího základu (hrubé mzdy).

Tato povinnost platí pro zaměstnavatele, jehož zaměstnanci vykonávají práci ve III. rizikové kategorii a odpracují alespoň 3 směny za měsíc v rizikových podmínkách. Konkrétně jde o práce spojené s:

• vibracemi,
• působením chladu nebo tepla,
• případně dynamickou fyzickou zátěží (těžká svalová práce).

 

Zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění. Zaměstnanec si musí o povinný příspěvek požádat (a uplatnit tak svoje právo). Učiní tak podáním písemné žádosti, v níž určí svou penzijní společnost.

První platba je splatná do konce měsíce následujícího po skončení prvního rozhodného období, které začíná po uplatnění nároku, tedy měsíce, kdy se riziková práce konala.

Příspěvek se započítává do limitu příspěvků na produkty na stáří ve výši 50 tisíc Kč ročně, který je u zaměstnance osvobozen. Může být nahrazen již poskytovaným dobrovolným příspěvkem stejné či vyšší výše. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad.

 

Povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením

Pro odvod za nesplnění povinného 4% podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za rok 2025, jenž je splatný úřadu práce do 15. února 2026, se již uplatní nová pravidla výpočtu podle skutečně dosaženého podílu těchto zaměstnanců (1x, 2x či 3,5x průměrná mzda za každého chybějícího zaměstnance).

Nově nelze čerpat náhradní plnění od spojených osob (to znamená, že nelze plnit kvótu zakázkami od osob nebo firem propojených s vlastní společností s výjimkou integračních sociálních podniků).

 

Paušální náhrada za práci na dálku

Pokud zaměstnanci pracují na home office a mají sjednáno poskytování náhrady nákladů odkazem na zákonem stanovenou paušální výši, činí pro rok 2026 tato paušální sazba náhrady nákladů za práci na dálku (home office) 4,70 Kč za každou započatou hodinu. Jde o mírné snížení oproti sazbě 4,80 Kč/hod. platné do konce roku 2025.

 

Novinky v zaměstnaneckých benefitech

Změny v osvobození nepeněžních benefitů

Od 1. ledna 2026 se též mění limity, do nichž jsou zaměstnanecké benefity (volnočasové a zdravotní) osvobozeny od daní a odvodů. Limity vycházejí z průměrné mzdy, kterou stát pro rok 2026 stanovil na 48 967 Kč.

• Volnočasové benefity (např. příspěvky na rekreaci, kulturní a sportovní akce, vzdělávací aktivity) mají stanovený maximální roční limit ve výši 24 483,50 Kč, tedy polovinu průměrné mzdy pro rok 2026.
• Zdravotní benefity (např. příspěvky na zdravotní péči, lékařské služby, prevenci, zdravotní pomůcky, nákup zdravotnických prostředků na lékařský předpis, služby zdravotnických zařízení aj.) mají stanovený maximální roční limit ve výši 48 967 Kč (výše průměrné mzdy pro rok 2026).

Pokud benefit překročí výše uvedené limity, podléhá zdanění a odvodům.

 

Přesnější specifikace zaměstnaneckých benefitů

Důležitou změnou je legislativní úprava, která nově explicitně stanovuje, že benefit nepodléhající zdanění musí být stanoven nad rámec mzdy. Nesmí tak mít charakter mzdy, odměny či náhrady za práci. Tímto krokem se stát chrání proti daňovým únikům formou například kafeterií nebo poukázek, které dříve mohly sloužit jako „skrytá mzda“.

U benefitů je důležité zajistit jejich důslednou evidenci a sledovat, zda nedochází k překročení stanovených limitů. To by mohlo vést k daňovým povinnostem pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Pokud hodnota poskytnutých benefitů přesáhne stanovené roční limity, částka nad limit podléhá zdanění jako běžný příjem zaměstnance. Bude tedy zahrnuta do hrubé mzdy zaměstnance a bude zdaněna standardní sazbou daně z příjmů. Navíc se na tuto částku vztahují odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Pro zaměstnavatele by to znamenalo zvýšení mzdových nákladů, ale zároveň možnost zahrnout tyto výdaje do daňově uznatelných nákladů.

 

Příspěvek na dovolenou jako volnočasový benefit

Do kategorie zaměstnaneckých volnočasových benefitů spadá i příspěvek na dovolenou. Nově se u tohoto benefitu uplatňuje jednotný roční limit odpovídající polovině průměrné mzdy, tedy pro rok 2026 částce 24 483,50 Kč.

Tento limit je platný pro všechny volnočasové benefity dohromady, včetně úhrady rekreace či zájezdů. Příspěvek nad tuto částku již podléhá dani a odvodům.

 

Příspěvky na spořicí produkty a pojištění

Dobrovolné příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům na jejich penzijní připojištění, doplňkové důchodové spoření, životní pojištění a dlouhodobé investiční produkty zůstávají i pro rok 2026 osvobozeny od daní a odvodů až do souhrnné částky 50 000 Kč ročně. Nad tuto částku se již odvádějí daně a odvody.

 

Sazby náhrad za pohonné hmoty při pracovních jízdách

Nově se zvyšuje náhrada poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, který k práci používá svůj osobní automobil. Sazba pro rok 2025 činila 5,80 Kč, v roce 2026 je to 5,90 Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot pro výpočet cestovních náhrad se upravují následovně:

• benzin 95: 34,70 Kč/litr (pokles z 35,60 Kč/l),
• benzin 98: 39,00 Kč/litr (pokles z 40,30 Kč/l),
• motorová nafta: 34,10 Kč/litr (pokles z 34,30 Kč/l),
• elektřina: 7,20 Kč/kWh (pokles z 7,70 Kč/kWh).

 

Výše stravného při pracovních cestách

Nově bude od roku 2026 zaměstnancům soukromého sektoru náležet stravné za každý den pracovní cesty ve výši:

• 155 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (zvýšení o 7 Kč), 
• 236 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin (zvýšení o 11 Kč), 
• 370 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (zvýšení o 18 Kč). 

 

U zaměstnanců veřejného sektoru je stravné definováno rozpětím. Za každý den pracovní cesty toto rozpětí v roce 2026 činí: 

• 155 Kč až 185 Kč pro pracovní cesty o délce 5 až 12 hodin, 
• 236 Kč až 284 Kč pro pracovní cesty o délce 12 hodin až 18 hodin, 
• 370 Kč až 442 Kč pro pracovní cesty trvající déle než 18 hodin. 

 

Změny u pracovních úrazů

Dle nařízení vlády č. 322/2025 Sb. dochází od roku 2026 ke zjednodušení postupů při pracovních úrazech ze strany zaměstnavatele. Cílem nové právní úpravy je snížení administrativní zátěže nejen pro zaměstnavatele, ale také pro orgány inspekce práce a další zúčastněné subjekty.

Nařízení blíže stanoví postupy zaměstnavatelů při plnění jejich povinností v souvislosti s pracovními úrazy, přičemž část úkonů budou moci zaměstnavatelé provádět dálkovým přístupem prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.

 

Náhrady za ztrátu výdělku a nákladů na výživu pozůstalých

Současně dochází ke zvýšení náhrad za ztrátu výdělku a náhrad nákladů na výživu pozůstalých. Tyto náhrady přísluší podle zákoníku práce zaměstnancům poškozeným v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a pozůstalým po zaměstnancích, kteří v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřeli. Průměrný výdělek před vznikem škody, od něhož se výše těchto náhrad odvíjí, se zvyšuje o 2,6 %, případně o 240 Kč.

 

Další změny, jež začnou platit v průběhu roku 2026

V průběhu roku 2026 začne platit další řada legislativních změn. Mezi ty klíčové patří zejména ty, jimž se věnují následující řádky.

 

Nově zavedené jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů

Toto elektronické hlášení by mělo nahradit přibližně 25 dosavadních hlášení podávaných zaměstnavateli různým institucím. Místo desítek formulářů budou firmy nově odevzdávat jediné souhrnné hlášení měsíčně. To má výrazně zjednodušit administrativu a urychlit sdílení informací mezi jednotlivými úřady (MPSV, ČSSZ, ÚP ČR, SÚIP, GFŘ aj.).

 

Jednotná evidence zaměstnanců

Součástí přípravy na podávání JMHZ je vedení jednotné evidence zaměstnanců, která byla zřízena souběžně s evidencí zaměstnavatelů. Cílem je mít přehled o všech osobách vykonávajících práci pro zaměstnavatele a ztížit nelegální zaměstnávání.

 

Termíny platnosti a účinnosti změn

Platnost zákona začíná 1. 1. 2026, přičemž hlavní povinnosti, včetně zasílání jednotného měsíčního hlášení, vstoupí v účinnost od 1. 4. 2026.

Do této doby by měli zaměstnavatelé nebo jejich externí mzdové účtárny upravit mzdové softwary kvůli změně registrací zaměstnanců a zasílání měsíčních hlášení. Čas do konce března by měli rovněž využít k ověření, zda mají u České správy sociálního zabezpečení správně evidovány všechny své zaměstnance, za které budou měsíční hlášení posílat. V první fázi po účinnosti bude totiž nezbytné doplnit několik nových údajů o zaměstnavatelích a jejich zaměstnancích.

V období od ledna do března 2026 bude nutné vést evidenci údajů o zaměstnavateli, zaměstnancích, jejich zaměstnáních a o všech údajích potřebných pro následné doplnění zákonných evidencí a sestavení JMH za tyto tři kalendářní měsíce. Tyto údaje bude nutné následně elektronicky takzvaně dohlásit.

Registraci nových zaměstnanců, jejich odhlašování a hlášení změn budou zaměstnavatelé vůči ČSSZ v tomto období provádět stejným způsobem, jakým byli zvyklí dosud (podle zákona o nemocenském pojištění).

Za první tři kalendářní měsíce (leden až březen 2026) JMHZ zaměstnavatelé nepodávají a nebudou v tomto období podávat ani přehled o výši pojistného (PVPOJ).

 

Hrazení pojistného v mezidobí

Povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti však zůstává zachována, a to ve stejné lhůtě jako dosud, tedy od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se platí.

Případné slevy na pojistném zaměstnavatelé zohlední ve výši hrazeného pojistného a vykážou je zpětně až v následně (dodatečně) podávaných JMHZ.

Platební povinnosti v podobě placení záloh na daň z příjmů fyzických osob musejí zaměstnavatelé , pokud je v daném období mají, plnit i vůči finančním úřadům.

 

Termín pro dohlášení doplňujících údajů

V období od 1. do 30. dubna 2026 budou zaměstnavatelé muset ČSSZ elektronicky dohlásit doplňující údaje o sobě i o dosavadních zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, kteří za 1. čtvrtletí 2026 v evidencích podle zákona o JMHZ budou chybět. Budou tedy muset do evidence zaměstnanců přihlásit všechny zaměstnance, za které jim ve smyslu předpisů o nemocenském pojištění nevznikla za období do 31. března 2026 povinnost registrace vůči ČSSZ (do této doby nemuseli být vedeni v registru pojištěnců), tedy např. zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu.

 

Období od 1. dubna do 30. června 2026

S využitím údajů, které si zaměstnavatelé za období prvních tří kalendářních měsíců 2026 pro účely JMHZ vedli, budou muset JMHZ za tyto měsíce dodatečně podat u ČSSZ (v elektronické formě), a to za každý z uvedených kalendářních měsíců samostatně. 

V období od 1. dubna 2026 bude nutné zaměstnance, kteří nově nastoupí do pracovního poměru, registrovat do evidence již prostřednictvím nové formy elektronického podání.

U občanů České republiky je nutné registraci provést nejpozději do 8 dnů od jejich nástupu do zaměstnání.

U zahraničního zaměstnance bude nutné provést jeho přihlášení nejpozději před okamžikem jeho nástupu k výkonu práce, nejdříve pak 8 dní před předpokládaným dnem nástupu do zaměstnání.

JMHZ za duben 2026 se bude podávat ve standardním režimu, a to mezi 1. a 20. květnem 2026. Spolu s tím budou zaměstnavatelé hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jako dosud.

Do 30. června 2026 platí, že zaměstnavatel musí zaměstnance zaregistrovat do evidence ČSSZ do 8 dnů od jeho nástupu. Od 1. července 2026 se postup zpřísní – registrace bude nutná ještě před nástupem do práce, nejdříve 8 dní předem.

 

Období od 1. července 2026

Od 1. července 2026 bude pro přihlášení nových zaměstnanců do evidence zaměstnanců nutné rozlišovat, zda se jedná o občana České republiky, nebo o zahraničního zaměstnance.

Půjde-li o občana České republiky, budou mít zaměstnavatelé možnost volit mezi dvěma způsoby přihlášení. V obou případech bude nutné jej přihlásit nejpozději před okamžikem jeho nástupu k výkonu práce, nejdříve však 8 dnů před jeho předpokládaným dnem nástupu do zaměstnání.

Zmíněné dva způsoby přihlášení jsou:

• zaslání všech potřebných údajů najednou, tedy jednokrokově,
• zaslání určeného setu údajů (jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, státní občanství zaměstnance, předpokládaný den nástupu zaměstnance do zaměstnání a variabilní symbol zaměstnavatele) před předpokládaným dnem nástupu do zaměstnání a doposlání ostatních údajů do 8 dnů po skutečném nástupu k výkonu práce, tedy dvoukrokově.

 

Zahraničního zaměstnance bude možné přihlásit pouze zasláním všech potřebných údajů najednou, to znamená jednokrokově, a to nejdříve 8 dnů před předpokládaným dnem nástupu do zaměstnání a nejpozději před okamžikem jeho nástupu k výkonu práce.

Pokud zaměstnanec k výkonu práce nenastoupí, je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od předpokládaného dne nástupu k výkonu práce tuto skutečnost ČSSZ oznámit.

Dosud nepřihlášené dohody (DPP, DPČ) budou od 1. dubna 2026 přihlašovány pouze elektronicky prostřednictvím REGZEC.