V dnešním příspěvku přinášíme odpovědi na otázky, které nám položili účastníci webináře Změny v oblasti účetnictví a mezd 2024.
Dotaz ke změně právní úpravy informační povinnosti: „Tato informační povinnost platí prosím od 1.10.2023 nebo až od 1.1.2024? V původním návrhu bylo tuším 1.10.2023?“
Odpověď: Změna právní úpravy ohledně informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního poměru (myšleno i DPP a DPČ) je platná od 1.10.2023.
Ministerstvo práce a sociálních věcí má na svých stránkách vzory:
Informace o obsahu pracovního poměru – vzor mzda – https://i.iinfo.cz/files/podnikatel/692/informace-o-obsahu-pracovniho-pomeru-1.docx
Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP a DPČ – https://i.iinfo.cz/files/podnikatel/507/informace-o-obsahu-pravniho-vztahu-zalozeneho-dpp-a-dpc-1.docx
Dotaz: „Prosím bylo by možné nasdílet informační povinnost pro vysílání na území jiného státu?“
Odpověď (zdroj Zákoník práce § 37a):
(1) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen předem písemně informovat zaměstnance o:
- státu, v němž má být práce vykonávána,
- předpokládané době tohoto vyslání,
- měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat,
- peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce,
- tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance.
(2) Je-li zaměstnanec vyslán do jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91), je zaměstnavatel dále povinen předem písemně informovat zaměstnance o:
- odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu,
- podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním,
- odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem118).
(3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 2 písm. a) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
(4) Zaměstnavatel není povinen zaměstnance informovat podle odstavců 1 a 2, nepřesahuje-li vyslání zaměstnance dobu 4 týdnů po sobě jdoucích.
Dotaz: „Smlouva o funkci jednatele do 3 999 Kč / měsíc se tedy slučuje s příspěvkem za Home Office ve výši 3 500 Kč a platí se odvody ČSSZ a zdravotní pojištění?“
Odpověď: Příspěvek za Home Office zvyšuje hrubou mzdu zaměstnance (je to odměna za práci). Díky němu celková odměna převýší hranici, při které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění.
V této souvislosti je důležité uvést, že stejné pracovní poměry u téhož zaměstnavatele se sčítají. Například odměny ze všech DPP nebo třeba ze všech zaměstnání malého rozsahu. Typicky smlouva o výkonu funkce a DPČ, pokud se u obou jedná o malý rozsah.
Dotaz k benefitům: „Pokud účtujeme ve fiskálním roce, budeme limit pro benefity počítat ve fiskálním nebo kalendářním roce?“
Odpověď: Na benefit se bude vztahovat limit za kalendářní rok. I když firmy účtují ve fiskálním roce, záležitosti vztahující se k zaměstnancům se vždy vykazují/posuzují za běžný kalendářní rok, např. roční zúčtování daně ze závislé činnosti apod.
Druhá část dotazu: „Zaměstnanci mají nyní kredity nabité na kartě, doporučujete je vyčerpat do konce roku?“
Odpověď: Kredity na kartě vstoupí do ročního limitu až ve chvíli, kdy budou čerpány. Záleží tedy na tom, kolik kreditů má zaměstnanec na kartě nyní a kolik mu jich přibude příští rok. Pokud by součet zbývajících kreditů a kreditů, které získá v roce 2023 překročil limit pro osvobození, doporučujeme tyto nadlimitní kredity vyčerpat do konce roku 2023.
Dotaz: „Máme stravenky v hodnotě 200 Kč. 55 % přispívá zaměstnavatel, zbytek si hradí zaměstnanec. Vejdeme se do limitu?“
Odpověď: Limit pro rok 2023 je 107,10 Kč, ale v roce 2024 se bude určitě zvyšovat. Dá se tedy předpokládat, že se v roce 2024 do limitu vejdete.