V dnešním příspěvku přinášíme odpovědi na otázky, které nám položili účastníci webináře Změny v oblasti účetnictví a mezd 2024.
Dotaz ke změně právní úpravy informační povinnosti: „Tato informační povinnost platí prosím od 1.10.2023 nebo až od 1.1.2024? V původním návrhu bylo tuším 1.10.2023?“
Odpověď: Změna právní úpravy ohledně informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního poměru (myšleno i DPP a DPČ) je platná od 1.10.2023.
Ministerstvo práce a sociálních věcí má na svých stránkách vzory:
Informace o obsahu pracovního poměru – vzor mzda – https://i.iinfo.cz/files/podnikatel/692/informace-o-obsahu-pracovniho-pomeru-1.docx
Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP a DPČ – https://i.iinfo.cz/files/podnikatel/507/informace-o-obsahu-pravniho-vztahu-zalozeneho-dpp-a-dpc-1.docx
Dotaz: „Prosím bylo by možné nasdílet informační povinnost pro vysílání na území jiného státu?“
Odpověď (zdroj Zákoník práce § 37a):
(1) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu a neobsahuje-li tyto údaje pracovní smlouva, je zaměstnavatel povinen předem písemně informovat zaměstnance o:
- státu, v němž má být práce vykonávána,
- předpokládané době tohoto vyslání,
- měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat,
- peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce,
- tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance.
(2) Je-li zaměstnanec vyslán do jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91), je zaměstnavatel dále povinen předem písemně informovat zaměstnance o:
- odměně za práci, na niž má zaměstnanec nárok v souladu s právními předpisy hostitelského členského státu,
- podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním,
- odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem118).
(3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 2 písm. a) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
(4) Zaměstnavatel není povinen zaměstnance informovat podle odstavců 1 a 2, nepřesahuje-li vyslání zaměstnance dobu 4 týdnů po sobě jdoucích.
Dotaz: „Smlouva o funkci jednatele do 3 999 Kč / měsíc se tedy slučuje s příspěvkem za Home Office ve výši 3 500 Kč a platí se odvody ČSSZ a zdravotní pojištění?“
Odpověď: Příspěvek za Home Office zvyšuje hrubou mzdu zaměstnance (je to odměna za práci). Díky němu celková odměna převýší hranici, při které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění.
V této souvislosti je důležité uvést, že stejné pracovní poměry u téhož zaměstnavatele se sčítají. Například odměny ze všech DPP nebo třeba ze všech zaměstnání malého rozsahu. Typicky smlouva o výkonu funkce a DPČ, pokud se u obou jedná o malý rozsah.
Dotaz k benefitům: „Pokud účtujeme ve fiskálním roce, budeme limit pro benefity počítat ve fiskálním nebo kalendářním roce?“
Odpověď: Na benefit se bude vztahovat limit za kalendářní rok. I když firmy účtují ve fiskálním roce, záležitosti vztahující se k zaměstnancům se vždy vykazují/posuzují za běžný kalendářní rok, např. roční zúčtování daně ze závislé činnosti apod.
Druhá část dotazu: „Zaměstnanci mají nyní kredity nabité na kartě, doporučujete je vyčerpat do konce roku?“
Odpověď: Kredity na kartě vstoupí do ročního limitu až ve chvíli, kdy budou čerpány. Záleží tedy na tom, kolik kreditů má zaměstnanec na kartě nyní a kolik mu jich přibude příští rok. Pokud by součet zbývajících kreditů a kreditů, které získá v roce 2023 překročil limit pro osvobození, doporučujeme tyto nadlimitní kredity vyčerpat do konce roku 2023.
Dotaz: „Máme stravenky v hodnotě 200 Kč. 55 % přispívá zaměstnavatel, zbytek si hradí zaměstnanec. Vejdeme se do limitu?“
Odpověď: Limit pro rok 2023 je 107,10 Kč, ale v roce 2024 se bude určitě zvyšovat. Dá se tedy předpokládat, že se v roce 2024 do limitu vejdete.
Andrea Jiravová
15. 12. 2023
reagovatPokračování: příspěvek na HO není odměna za práci – pracovník bere standardní mzdu nebo plat , ale je to úhrada zvýšených nákladů vzniklých při práci doma.
Dotaz: „Smlouva o funkci jednatele do 3 999 Kč / měsíc se tedy slučuje s příspěvkem za Home Office ve výši 3 500 Kč a platí se odvody ČSSZ a zdravotní pojištění?“
Odpověď: Příspěvek za Home Office zvyšuje hrubou mzdu zaměstnance (je to odměna za práci). Díky němu celková odměna převýší hranici, při které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění.
V této souvislosti je důležité uvést, že stejné pracovní poměry u téhož zaměstnavatele se sčítají. Například odměny ze všech DPP nebo třeba ze všech zaměstnání malého rozsahu. Typicky smlouva o výkonu funkce a DPČ, pokud se u obou jedná o malý rozsah.
Tým Jaspar
18. 12. 2023
Dobrý den. Abychom mohli dotaz posoudit, bylo by třeba znát konkrétní náklady, které zaměstnanci při práci doma vznikají.
Zaměstnanec má při práci doma nárok na úhradu nákladů ve výši „skutečně vynaložených nákladů“. Je třeba výši těchto nákladů přesně doložit a prokázat. Prokazování takových nákladů bude poměrně komplikovaná záležitost. Např. práce na PC a s ní související spotřeba energie – bylo by třeba vypočítat hodinovou spotřebu energie a tu vynásobit cenou za energii a počtem hodin „služební“ práce na něm, stejně tak svícení, teplo apod. Pokud zaměstnavatel proplatí částku vyšší, podléhá zdanění a odvodům pojištění. V této souvislosti připomínám hodinový příplatek za práci z domu 4,60 Kč – náhrada paušálních nákladů. Takto stanovil náklady za práci z domu zákonodárce.
Pokud ale zaměstnanci náklady za práci z domu prokazatelně vznikají, například pracuje s vlastním nářadím, které si opotřebovává, nebo pracuje na vlastním počítači apod. určitě má na úhradu nákladů právo a pojistné ani daně z nich platit nebude. Je třeba mít se zaměstnancem uzavřenou písemnou dohodu, kde se stanoví sazby za opotřebení nářadí nebo jiných předmětů – upravuje § 190 : Zákoník práce – 262/2006 Sb.