Již 17 let s vámi
178, 2015

Elektronická komunikace se státní správou

V dnešní době není stále běžné komunikovat s úřady elektronicky, spousta firem i živnostníků, stále odesílá poštou své přehledy na zdravotní pojišťovny a chodí razítkovat podání na finanční úřad. My jsme si dali tu práci a námahu, zjistili jsme možnosti elektronické komunikace s pojišťovnami, sociálkou, finančním úřadem a dalšími institucemi. Takže vítězství je před námi a vše jde elektronicky ze zpětnou vazbou o převzetí. Jíž naši klienti mohou být  v klidu a věnovat se jiným věcem, než vypisování papírů pro instituce či dokonce chodit je odevzdávat osobně na podatelny.

167, 2015

REPORTING

Reporting

obecné slovo, ale my mu dáváme význam a jasnou tvář. 

Chvíli nám trvá, než pochopíme funkčnost společnosti, pro kterou začínáme pracovat a po navnímání procesů nastavujeme jasný reporting.

Ze začátku se lidé bojí na toto téma bavit, nemají čas, přijde jim to zbytečné, nerozumí datům, ale my jsme tu od toho, abychom jim vše vysvětlili a nastavili REPORTING tak, že jim bude přínosem a pochopitelný.

Takže REPORT není u nás jen prázdné slovo, ale přidané hodnota.

226, 2015

Daňové zatížení práce - Zpracování mezd

Daňové zatížení práce 

V r. 2014 bylo průměrné daňové zatížení práce (svobodného bezdětného pracovníka s průměrnou mzdou) v OECD 36%. Nejvyšší byla zátěž v Belgii (55,6%), Rakousku (49,4%), Německu (49,3%) a Maďarsku (49%), nejnižší naopak v Chile (7%), na Novém Zélandu (17,2%) a v Mexiku (19,4%). Česká republika obsazuje se 42,6% osmou nejvyšší příčku z 34 zemí OECD. Přes polovinu této zátěže přitom tvoří odvody zaměstnavatelů na sociální a zdravotní pojištění.

Zpracování mezd

je u nás na denním pořádku. Paní Nádeníčková je tím správným člověkem na svém místě. Její specializace jsou mzdy, potažmo personalistika, kdy hlídá správné právní podklady, aby případné kontrola našla vše v pořádku.

Používáme ke své práci sofistikované programy na mzdy, jako je Pamica od společnosti Stromware.

Abychom mohli zpracovávat mzdy správně, pravidelně absolvujeme školení, jak na legislativu, tak program Pamica. 

Máme nastaveny převodní můstky mezi programy, automatické členění pro reporty na jednotlivé střediska, oddělení, obchodník, atd..

163, 2015

Povinnost oznámit skutečné sídlo

Pokud se liší vaše adresa zapsaná ve veřejném rejstříku od skutečného místa, ze kterého podnikáte, měli byste to ohlásit finanční správě. V opačném případě vám hrozí sankce, rozhodnutí o nespolehlivosti či dokonce zrušení registrace k DPH.

Skutečné sídlo osoby povinné k dani se může lišit od údaje formálně zapsaného do veřejných rejstříků (obdobně např. i u fyzické osoby, pokud má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, kde skutečně podniká), ze kterého se vychází při určení místní příslušnosti dle § 13 daňového řádu či § 429 odst. 1 nového občanského zákoníku.

Pokud se formálně zapsané (hlášené) sídlo osoby povinné k dani liší od sídla skutečného, má tato osoba povinnost nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně registračních údajů (elektronické podání je dostupné na Daňovém portále).

Aktuálně se tato povinnost týká především plátců zaregistrovaných do 31. 12. 2014. Plátci registrovaní po 1. 1. 2015 údaj ohledně skutečného sídla povinně uvádí v rámci registračního řízení na Přihlášce k registraci k DPH (tato obsahuje kromě položky formálního sídla subjektu i položku pro nahlášení sídla skutečného – ve smyslu zákona o DPH, pokud se toto liší od sídla formálního).

Definice skutečného sídla

Registrační údaj „skutečné sídlo“ osoby povinné k dani vychází z definice sídla osoby povinné k dani, vymezené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.). Je to adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení, popřípadě místo, kde se schází její vedení.

V případě, že fyzická osoba nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o DPH). V daném kontextu zákona o DPH se tedy „skutečným sídlem“ rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z nařízení Rady č. 282/2011/EU, které mimo další stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Osoba povinná k dani by měla být ve svém sídle pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňovat výkon zákonných pravomocí (tj. např. odpovídající reakce na výzvy správce daně, umožnění průběhu daňové kontroly a požadovaných šetření včetně dostupnosti záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani, buď dílčí, nebo jako celku apod.).

Jaké jsou postihy za nenahlášení skutečného sídla?

V případě nenahlášení skutečného sídla osoby povinné k dani nebo neoznámení jeho změny může správce daně přistoupit k uložení sankce za porušení povinností při správě daní, a to až do výše 500 000 Kč. Nebo v případě plátce DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti podle § 106a zákona o DPH, či přistoupit k samotnému zrušení registrace k DPH podle § 106 odst. 2 zákona o DPH.

Uvedené platí zejména v případech, pokud nenahlášení skutečného sídla (pokud se toto liší od sídla formálně zapsaného) osoby povinné k dani vede k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně.


Zdroj: www.portal.pohoda.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek