Již 17 let s vámi
2710, 2014

Podnikající fyzické osoby čekají v roce 2015 změny.

Podnikáním (příjmem ze samostatné činnosti) bude nově podle § 7 odst. 1zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), pokud se nejedná o příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) podle § 6 ZDP:

- příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

- příjem ze živnostenského podnikání,

- příjem z jiného podnikání (neuvedeného v předchozích dvou bodech), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

- podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

Příjmem ze samostatné činnosti je dále podle § 7 odst. 2 ZDP:

- příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

- příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,

- příjem z výkonu nezávislého povolání.

Paušální výdaje

Dobrá zpráva je, že  procenta paušálních výdajů se měnit nebudou. Nově by však měla být omezena maximální výše paušálních výdajů u všech procentních sazeb. Ne pouze u 40% a 30%, jak tomu bylo doposud. Omezení by mělo vycházet z maximálního ročního příjmu (tržby) 2.000.000 Kč.

Maximální výše paušálních výdajů by pak činila:

- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného – maximálně 1.600.000 Kč,

- 60 % z příjmů z živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného – maximálně 1.200.000 Kč,

- 40 % z příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání nebo z příjmů podle § 7 odst. 2 písm. a) – maximálně 800.000 Kč,

- 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku – maximálně 600.000 Kč.

Slevy na dani

Špatnou zprávou je, že  i nadále zůstává nemožnost uplatnění slevy na dani na vyživovanou manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti u podnikatelů, kteří si uplatňují paušální výdaje. Naopak dobrou zprávou je, že si tito podnikatelé stále mohou uplatňovat slevu na poplatníka.

Změna však nastává u  pracujících důchodců, vrací se jim zpět sleva na dani na poplatníka. Slevu si budou moci uplatnit všichni starobní důchodci, ať podnikající, zaměstnanci, nebo ti, kteří mají jiné zdanitelné příjmy.

Daňové zvýhodnění na děti

Změny čekají také poplatníky, kteří mají více dětí. Daňové zvýhodnění na první dítě se nemění, zůstává ve výši 1.117 Kč měsíčně (13.404 Kč ročně), na druhé dítě by si měli nově poplatníci uplatnit 1.317 Kč měsíčně a na třetí a každé další dítě dokonce 1.417 Kč měsíčně.

Podmínky spojené s uplatněním daňového zvýhodnění zůstávají nezměněné. Může si je uplatňovat pouze jeden z rodičů, děti musí žít ve společné domácnosti. Osoba uplatňující si daňové zvýhodnění musí dosahovat příjmů ve výši alespoň poloviny minimální mzdy.

Zvýhodnění si nemůže uplatnit podnikatel, který uplatňuje paušální výdaje. Nemění se ani hranice pro vyplacení daňového bonusu, minimálně 100 Kč a maximálně 60.300 Kč ročně. Nově se plánuje také sleva „na školku“, která by měla být ve výši minimální mzdy.

Na závěr nutno podotknout, že připravované změny se týkají zdaňovacího období roku 2015, projeví se tedy až v daňovém přiznání, které budeme podávat začátkem roku 2016. Daňového přiznání za rok 2014, které budeme podávat v roce 2015, se tedy tyto změny ještě nedotknou.

Zdroj: www.portal.pohoda.cz/

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
258, 2014

Zálohová povinnost na dani z příjmů

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) v ustanovení § 38a , které řeší námi zkoumanou problematiku, zmiňuje některé pojmy, jejichž znalost je pro pochopení nezbytná. Jedná se o tyto pojmy:

- záloha – povinná platba na daň, kterou musí daňový poplatník platit v průběhu zálohového období a to v situaci, kdy ještě není známá skutečná výše daně; zálohy se po skončení zdaňovacího období započítávají na úhradu skutečné výše daně,

- poslední známá daňová povinnost – částka daně, kterou si poplatník sám vypočítal v daňovém přiznání nebo kterou stanovil správce daně,

- zdaňovací období fyzických osob – je to vždy kalendářní rok,

- zdaňovací období právnických osob – nejčastěji se jedná o kalendářní rok či hospodářský rok (období 12 měsíců po sobě jdoucích, které začíná jiným měsícem než je leden),

- zálohové období – jedná se o časový úsek mezi dvěma lhůtami pro podání řádného daňového přiznání (např. od 3.4.2013 do 1.4.2014)

Pro stanovení výše a periodicity záloh na dani z příjmů je rozhodující veličinou poslední známá daňová povinnost.

Zálohová povinnost se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti následovně:

1. Poslední daňová povinnost 0 – 30 000 Kč

Pokud poslední daňová povinnost nepřesáhne 30 000 Kč, zálohová povinnost nevzniká, daňový subjekt nemá povinnost platit zálohy. Dalšími subjekty, které neplatí zálohy, a to bez ohledu na výši poslední známé daňové povinnosti jsou obce a kraje.

2. Poslední daňová povinnost 30 001 – 150 000 Kč

Výše zálohy činí 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

3. Poslední daňová povinnost přesáhne 150 000 Kč

Záloha činí 1⁄4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího, druhá do 15. dne šestého, třetí do 15. dne devátého a čtvrtá do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Fyzické osoby pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.

Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy, splatné v jeho průběhu, započítají na úhradu skutečné výše daně. Pokud dojde k prodlení s placením, na úhradu skutečné výše daně se započtou pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Poplatník, u kterého činí dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků alespoň 50 % z celkového základu daně, nemá povinnost platit zálohy. Pokud tento podíl je v rozmezí 15 % až 49,9 % platí zálohy v poloviční výši. Při podílu menším než 15 % platí zálohy v plné výši.

Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12. Tato povinnost se týká pouze právnických osob, pro fyzické osoby není stanovena.

ZDP dále stanoví, že pokud dojde ke změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období, zálohy do té doby splatné se nemění. Pokud poplatník ukončil svoji činnost, není dále povinen platit zálohy. Samozřejmostí je povinnost ukončení činnosti oznámit správci daně.

Zdroj: Cígler SOFTWARE, a.s.


Zajímá Vás konkrétní otázka? Napište nám: info@jaspar.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek
287, 2014

Rozvaha a výkaz zisku a ztráty

Pokud byly řádně provedeny všechny uzávěrkové operace, je dalším krokem sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty a přílohy. Vzhledem k tomu, že příloha k účetní závěrce je taxativně poměrně přesně vymezena, tak následují nejčastější chyby u výkazů:

1. Správné vykázání majetku a závazků z hlediska času – tj. z hlediska jejich krátkodobosti či dlouhodobosti. Z pohledu účetní závěrky je nutné rozlišit jednotlivé složky dle dlouhodobosti případně krátkodobosti. Obecným kritériem je pak časový úsek 1 roku, tj. u pohledávek a závazků, zda jsou splatné za déle než 1 rok. Velký pozor je nutno si dát také na postupné splácení – tj. ty částky, které jsou dlouhodobé, se musí vykazovat na zvláštních řádcích v rozvaze (např. časté u pozastávek, splátkových kalendářů u úvěru atd.).

Nejčastější chybou je z naší praxe situace, kdy je u faktury vystavené dvojí splatnost (např. typicky z důvodu pozastávek), datum splatnosti je navedeno pouze jedno – tj. dřívější a pohledávky jsou pak vykazovány zkresleně jako krátkodobé, zatímco mají být vykázány jako dlouhodobé a účetní jednotka má práva inkasovat je až po více jak 1 roku po datu účetní závěrky.

2. Variantou může také být situace, kdy splatnost není určena, splatnost je „na požádání“, atp., pokud splatnost skutečně není přesně určena, může nastat kdykoliv, proto se jedná o krátkodobé aktivum, případně pasivum. Typickou chybou v praxi pak bývá vykázání závazků jako dlouhodobých v situaci, kdy splatnost není písemně (například smlouvou) ujednána.

3. Velmi důležité je především u holdingového uspořádání společností správné vykázání pohledávek a závazků z hlediska kritéria ovládání; vykazují se jak vztahy k ovládaným, tak vztahy k ovládajícím společnostem, ale také vztahy mezi osobami ovládanými stejnou osobou). Zejména jde o účtové skupiny 35, 36 a účty 066, 067. Chybou tedy bývá na základě výše uvedených pravidel typicky to, že pokud společnost A ovládá 100% společnost B a současně stejně tak společnost C, tak poté pokud sestavuje účetní závěrku společnost B, mající závazek z titulu úvěru za společností C, nevykáže tento závazek jako závazek v rámci holdingu, ale jako standardní obchodní závazek.

4. Dlouhodobé úvěry a půjčky pohledávkové - jsou vykazovány ve třídě 0 – častou chybou je jejich vykázání v oběžných aktivech rozvahy.

5. Problémy činí účetním jednotkám také vykazování „záporných pohledávek“ či „záporných závazků“ – tj. pokud např. účet 378 – Jiné pohledávky má zůstatek záporný, byť je svojí podstatou aktivní je správné vykázat ho v pasivech.

6. Chybou bývá také kompenzace pohledávek a závazků daňových a jejich kumulativní vykázání. Tj. například jde o situaci, kdy jsou pouze dva daňové účty, a to 343 – Daň z přidané hodnoty ve výši Kč 1 mil. a 341 – Daň z příjmů právnických osob ve výši Kč – 2 mil. Tyto dva zůstatky je nutno od sebe oddělit a vykázat pohledávky z titulu daně z přidané hodnoty a závazek z titulu daně z příjmů právnických osob.

7. Velmi častou chybou také bývá nedostatečná analýza účtu 314 – Poskytnuté zálohy – obvykle jsou součástí zůstatku tohoto účtu také zálohy na zásoby nebo na dlouhodobý majetek, které se vykazují na speciálních účtech ve třídě 1, resp. 0.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2013/2, Ing. Jiří Hula, auditor


Zajímá Vás konkrétní otázka? Napište nám: info@jaspar.cz

Zobrazit celý článek Skrýt celý článek